Osud Národního parku Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Radiožurnál, Odpolední blok

Událost dne

Pavla Kvapilová, moderátorka

Jak už jsme vám dnes odpoledne říkali, poslanci řeší kromě jiného osud Národního parku Šumava. Lidovecký poslanec Libor Ambrozek totiž do návrhu zákona o tomto národním parku prosadil, že by správa parku nebyla výhradně státní, ale založila by se obecně prospěšná společnost. S tím ovšem nesouhlasí ministr životního prostředí Miloš Kužvart a tamní obce. Ministr dokonce řekl: „ Je to pokus vytunelovat a zprivatizovat Šumavu.“ Zákon, který je teď v parlamentu, mimo jiné říká, že státní půda na území parku bude převedena do vlastnictví obcí, a tak některé společnosti začaly skupovat pozemky zřejmě ze spekulativních důvodů. O více se zajímal Michal Fila.

Michale, dobré odpoledne.

Michal Fila, redaktor

Pěkné odpoledne. Starostové šumavských obcí se právě z tohoto důvodu obávají rozprodání pozemků ve třetích chráněných zónách. Zákon o Národním parku Šumava má začít platit totiž až od roku 2003. To je podle starostky obce Borové Lady Stanislavy Barantálové velmi pozdě a myslí si, že na ochranu pozemků právě v roce 2003 už bude pozdě.

Stanislava Barantálová, starostka Borových Lad

První postup, který jsme udělali, tak jsme napsali dopis a požádali jsme pana ministra Kužvarta o pomoc, aby se zastavilo vydávání pozemků ve třetích zónách a důvod pro to je ten, že vlastně v tuto dobu už se vydávají pozemky v chráněné krajinné oblasti a největší zájem je vlastně ze strany realitních kanceláří, které je skupují, a samozřejmě že realitní kanceláře neskupují tyto pozemky proto, aby tedy na nich hospodařili zemědělci.

Michal Fila, redaktor

Podle starostky Ladislavy Barantálové prostě Šumava není připravena na to, aby na místě zemědělských usedlostí vznikaly nové honosné stavby. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se na Šumavě rozjíždí s těmito parcelami velmi výhodný obchod.

Stanislava Barantálová, starostka Borových Lad

Ta cena se pohybuje mezi asi dvě padesát až tři padesát, maximálně ty úplně nejlepší čtyři koruny za metr no a cena prodejní, vím, že se pohybuje mezi tři sta až pět set korun za metr a samozřejmě možná i více.

Pavla Kvapilová, moderátorka

Je tedy možné, Michale, zastavit prodej těchto pozemků v těch třetích chráněných zónách?

Michal Fila, redaktor

Těžko říci, zmiňované lokality spravuje Pozemkový fond a jednotlivé jeho úřady jsou doslova mezi mlýnskými kameny. Z jedné strany čelí tlaku šumavských obcí, aby pozemky neprodávaly. Na druhé straně jsou podřízeny ministerstvu zemědělství. Hugo Roldán z jeho tiskového odboru navíc dodává, že prodej těchto pozemků je řízen zákonem o prodeji půdy, který jednoznačně určuje osoby, kterým mohou být lokality ve třetích chráněných zónách prodávány.

Hugo Roldán, tiskový odbor ministerstva zemědělství

Jsou to oprávněné osoby, jsou to restituenti, samostatně hospodařící rolníci, kteří prokazatelně provozují zemědělskou výrobu, dále jsou to společníci, obchodní společnosti nebo členové družstev, které provozují zemědělskou výrobu, a vlastnící nejméně deset hektarů půdy v katastrálních územích obce. To znamená, mohou to být pouze fyzické osoby s českým státním občanstvím a nikoliv firmy nebo společnosti. Mohu říci, že Pozemkový fond nerozlišuje, neeviduje, zda nabízí pozemky ze třetích zón národního parku, z vnitrozemí, u řeky nebo u města, protože nabídka pozemku je rozčleněna po okresech a katastrálních územích. To znamená, že Pozemkový fond neregistruje, kolik půdy vlastně spravuje v Národním parku Šumava.

Michal Fila, redaktor

Až budoucnost tedy zřejmě prozradí, zda někteří noví majitelé pozemků na Šumavě jsou skutečně zemědělci nebo spekulanti, kteří chtějí pouze vydělat.

Pavla Kvapilová, moderátorka

Tak to byl Michal Fila v odpoledním Radiožurnálu. Za hodinu se podíváme ještě jednou na tento zákon, a to přímo s naší parlamentní zpravodajkou Miladou Richterovou. Tady je Český rozhlas 1 a jeho odpolední Radiožurnál. Přejeme i dále hezký poslech.