Půda na Šumavě poslance nezajímá: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Prodej pozemků v národním parku pokračuje

Poslanecká sněmovna odmítla uzákonit bezúplatný převod pozemků ve třetích zónách Národního parku Šumava na obce.

Šumava – Fiaskem skončilo koncem minulého týdne hlasování v Poslanecké sněmovně o převodu pozemků v šumavském parku na obce. Obce v parku sice volají po zastavení prodeje půdy v chráněných zónách, ovšem návrh, aby se pozemky ve třetích zónách parku převedly na ně, zůstal mezi poslanci téměř bez odezvy. „Můj návrh podpořilo jen jedenáct poslanců,“ uvedl předseda ekologické komise KDU-ČSL Libor Ambrozek. Bubnování na poplach šumavských obcí podporovaných správou parku bylo přitom podle něho tak mocné, že se pokusil celou věc urychlit a předložil návrh ve druhém čtení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Problém měl původně přijít na program až v březnu, kdy bude sněmovna jednat o schválení zákona o Národním parku Šumava. Obce totiž mají obavy, že do doby platnosti zákona už budou všechny tyto pozemky rozprodané. Poslanec za Jihomoravský kraj Ambrozek ale přiznal, že sám si není jistý, jestli budou obecní pozemky tím nejideálnějším vlastnictvím: „Náš klub dosáhl, že se zastavil prodej pozemků v prvních a druhých chráněných zónách.“ Poslanec Ambrozek tvrdí, že jeho návrh vyšel vstříc požadavkům starostů, kteří mají strach, že pozemky koupí spekulanti. „Je běžné, že stát v parcích pozemky vykupuje,“ podotkl. Pozemky ve třetích zónách mají rozlohu asi dva až tři tisíce kilometrů čtverečních a leží v katastrech šumavských obcí. O tom, že by měly připadnout obcím, je přesvědčená například starostka Borových Lad Stanislava Barantálová. Navrhuje řešení, aby obce dostaly tyto pozemky za zpřísněných podmínek, které by zabránily jejich dalšímu rozprodeji. Lidovec Ambrozek vidí za výsledkem hlasování silnou lobby usilující o rozprodej národního parku. Opačný názor má ale jeho kolega z ODS Miroslav Beneš. Není dokonce ani přesvědčený, že většina obcí v parku chce pozemky převést. „Je to spíš politické divadlo ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Problém, že spekulanti skupují pozemky na Šumavě, otevřel až v polovině ledna,“ upozornil. Stát má podle něho dost kontrolních mechanizmů, aby reguloval vlastníky soukromých pozemků. Vliv mají i obce skrze územní plány a správa parku. „Vlastnictví ještě neznamená právo zastavovat pozemky v chráněných zónách. Je to zodpovědnost,“ připomněl. V březnu se přitom očekává v Poslanecké sněmovně další přestřelka o uzákonění šumavského parku. Jeden z tvůrců předlohy zákona – Ambrozek, navrhuje, aby park spravovala obecně prospěšná společnost tvořená zástupci obcí a správy parku. Oponenti si zase představují zmenšit hranice parku a ustanovit nad ním důslednější státní dozor. „Domnívám se, že navrhovaný zákon o parku v březnu neprojde,“ prorokuje Beneš.