Starosta: Máme svázané ruce: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Kašperské Hory – Ačkoliv ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek tvrdí, že spolupráce jeho instituce s obcemi je dobrá, a že správa parku nemůže příliš udělat pro posílení cestovního ruchu, starosta Kašperských Hor Vladimír Marek má názor opačný. Kašperským Horám přitom patří přes pět tisíc hektarů lesa v národním parku.

• S čím jste nespokojen?

Především s tím, že nemůžeme v našich lesích těžit dřevo, jak bychom si přáli. To se negativně odráží na finanční situaci města. Když si za ztráty města chceme vyřídit náhrady, tak se správa parku i ministerstvo životního prostředí snaží couvat. Stále se hovoří o tom, jak se v parku těží dřevo a jak je to špatné. Jenomže pokud by někdo skutečně prováděl takzvané přírodě blízké hospodaření, tak návštěvník lesa v podstatě ani nepozná, že se tam těžilo. My les šetříme. Ale myslím, že správa parku se na šumavský lesích v minulých letech krutě podepsala například když po kácení vznikly holiny.

• Návrh zákona počítá s finančními kompenzacemi pro vlastníky nemovitostí v chráněném území. Je to jediný problém, který obce trápí?

Mám obavy, že ne. Kašperské Hory nyní přicházejí o daně, které se neodvádějí z lesů zvláštního určení – tedy z lesů v parku. Ale ty daně mi tolik v žaludku neleží, protože představují do sta tisíc korun ročně. Pro mě je podstatná újma způsobená omezením hospodaření vlastníků nemovitostí a tu návrh zákona neřeší.

• Jak hodnotíte situaci z hlediska cestovního ruchu? Jakou roli přitom podle vás hraje správa parku?

Správu parku v tomto ohledu považuji za alibistickou instituci. Dokáže naplánovat turistické stezky, cyklotrasy, jejich značení v omezeném množství. Navíc udělá informační střediska, ale to je asi všechno. Přitom však neumožní obci, aby se připravila na nápor turistů a vydělala si například na úklid, který správa parku po obcích požaduje. Zdejší praxe je zvláštní. Nejdřív vymyslíme obrovské území nikoho, nadefinujeme, že tam půjde co nejvíc lidí, ale ti tam pak neutratí ani korunu, protože nemají kde.

• Ředitel správy Ivan Žlábek ale tvrdí, že o například o penziony se musí postarat někdo jiný než správa parku. Souhlasíte?

Ano, ale správa parku je účastníkem všech stavebních řízení a nedovoluje stavět a vytvářet infrastrukturu. Tady se zkrátka zapomnělo na rozvoj území. Obce obklopené parkem nemají šanci se rozvíjet, protože nemají místo pro výstavbu. Správa parku by přitom mohla napomoci k vydávání stavebních povolení. Podle stávajících územních plánů ale nelze rozšiřovat zastavěné části obcí – to je v národním parku nežádoucí. K případné změně územního plánu, která směřuje k rozšíření zastavitelného území, správa nevydá kladné rozhodnutí.

• Napětí mezi obcemi a správou parku podle slov Ivana Žlábka pramení z toho, že chudé obce vidí ve správě parku bohatou instituci. Je na tom podle vás něco pravdy?

Domnívám se, že zástupcům obcí vadí především to, že se někdy investují peníze tam, kam by je oni sami nikdy nedali – výstavní informační střediska, výstavní hájovny – ty podle mne představují desítky promrhaných milionů.