Kůrovcová kalamita pomalu ustupuje: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

Počty kůrovcem napadených a pokácených stromů na Šumavě už druhý rok výrazně klesají

Počet kůrovcem napadených stromů v národním parku se v posledních dvou letech podstatně snížil. Letos k tomu asi přispělo i chladnější počasí.

Šumava – Kůrovcová kalamita, která na Šumavě plnou silou propukla v polovině devadesátých let, je s největší pravděpodobností definitivně u konce. Počty kůrovcem napadených a pokácených stromů na území národního parku už druhým rokem výrazně klesají. Vloni to bylo přibližně na polovinu objemů předchozího roku, letos statistiky svádějí k ještě většímu optimismu. „K 25. červnu bylo v prvních zónách pokáceno nebo vyznačeno 654 kubíků dřeva, zatímco ve druhých zónách 8983 kubíků. Ke stejném datu minulého roku to bylo 708 respektive 13 392 kubíků. To je zejména ve druhých zónách výrazný pokles. Přitom letos se lesníci vzhledem k mírnější zimě dostali do porostů podstatně dříve,“ uvedl mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Podle mluvčího dosud v tomto roce správa parku nechala zpracovat čtrnáctkrát méně polomového dříví než za první půlrok vloni. „Na osmdesáti procentech území národního parku je kůrovec v klidovém stavu. Tam už rozhodně nelze mluvit o mimořádné situaci. Kalamita doznívá pouze na Modravsku, Kvildsku a při státní hranici pod Roklanem, ale i zde je výrazně utlumena,“ upřesnil Kantořík. Připomněl, že pouze v Trojmezenském pralese, kde předloni ekologičtí aktivisté zorganizovali blokádu, počet napadených stromů vzrostl. „Přesná čísla je v této chvíli sice prakticky nemožné odhadnout, ale domníváme se, že tento rok budou počty asanovaných stromů nižší v řádech desítek procent,“ dodal mluvčí. Jaromír Bláha z Hnutí Duha upozornil, že vzhledem k chladnějšímu počasí kůrovec letos zatím neprodělal ani první rojení. „Proto bych byl při jakýchkoliv prognózách v tuto chvíli raději opatrnější,“ uvedl Bláha. Zopakoval, že Hnutí Duha nepopírá určitý vliv asanačních zásahů na tlumení kůrovcové kalamity. „Vycházíme však z toho, že zejména v přirozených porostech prvních zón na kůrovce působí především přírodní zákonitosti a klimatické vlivy, zatímco kácení znamená nebezpečí vzniku holin,“ zdůraznil Bláha. Naopak předseda Rady Národního parku Šumava František Urban považuje dosavadní lidské zásahy proti kůrovci v národním parku za velmi účinné, neboť výskyt kůrovcem napadených stromů se oproti roku 1996 snížil zhruba na desetinu. „Pokud nám teď příroda bude trochu nakloněna a nedojde třeba k rozsáhlým větrným polomům, pak myslím, že kůrovcové nebezpečí na Šumavě je zažehnáno. Obnova poškozených porostů ale pochopitelně bude trvat ještě spoustu let,“ dodal Urban.