Hospodaření šumavských obcí s lesy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:26

ČT 1, Večerníky

Adam Komers, moderátor

Šumavské obce, které vlastní lesy uprostřed Národního parku Šumava, dostanou konečně možnost s nimi lépe hospodařit. Umožní jim to vznik tzv. podzón ve druhých zónách národního parku. Lesy se obcím vrátily už v roce 1995 jako jejich historický majetek, ale hospodaření v nich měly velmi omezené.

Jiří Bydžovský, redaktor

Projekt předpokládá rozdělit současné druhé zóny šumavského národního parku na další tři podzóny. Ta poslední by pak byla natrvalo oblastí, která by umožňovala lidský zásah.

Ivan Žlábek, ředitel Národního parku Šumava

Ta 2C zóna je určena pro takové větší využívání člověkem a neměla by tam být dynamika směrem k tržní zóně.

Jiří Bydžovský, redaktor

Rozdělením druhých zón by se pro obyvatele Šumavy otevřely podmínky například pro samovýrobu dříví na zimu, což doposud nebylo možné. Vedení národního parku předpokládá, že podzóny zahrnou zhruba sedm tisíc hektarů lesa, není vyloučena ani případná směna soukromých lesů z prvních zón parku za pozemky v nově vzniklých oblastech.

Jiří Frydlewicz, starosta Obecního úřadu Kvilda /nezávislý/

Tyto pozemky chceme s národním parkem samozřejmě po vyměření směnit, anebo zaplatit na základě odhadu.

Jiří Bydžovský, redaktor

Podle ekologů však celý problém trvá příliš dlouho.

Jaromír Bláha, ekologické Hnutí Duha

Až dosud správa parku upřednostňovala kontrakty s lesními akciovými společnostmi, které dříví často exportovaly, zatímco místní lidé neměli čím topit, což bylo absurdní a špatné.

Jiří Bydžovský, redaktor

Přesné vymezení hranic budoucích podzón musí ještě vedení Národního parku Šumava zkonzultovat se starosty šumavských měst a obcí. Konečná podoba by měla být známa na jaře příštího roku.