K ocenění našich sousedů správa parku blahopřeje: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=K ocenění našich sousedů správa parku blahopřeje |Author=Prachatický deník |Date=2001-08-23 |Source=Prachatický deník |…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:27
K ocenění našich sousedů správa parku blahopřeje | |
---|---|
Author | Prachatický deník |
Date | 2001-08-23 |
Source | Prachatický deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Vimperk – Správa Národního parku Šumava (NPŠ) blahopřeje Správě Národního parku Bavorský les k významnému mezinárodnímu ocenění, kterého se jí dostalo prodloužením platnosti tzv. Evropského diplomu (uděleného v roce 1986) pro nejlépe spravované přírodní rezervace a národní parky na kontinentě. Protože však zatím nemá k dispozici přesné zdůvodnění tohoto rozhodnutí Rady Evropy, nebude komentovat vyjádření ekologického Hnutí Duha, které o prodloužení certifikátu národnímu parku na německé straně Šumavy (do července 2006) informovalo. Našemu listu to řekl mluvčí Správy NPŠ Zdeněk Kantořík. Vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha uvedl, že podmínkou k udělení práva dalšího držení diplomu je nezasahování proti kůrovci na většině území parku a rozšiřování bezzásahových ploch na tři čtvrtiny jeho rozlohy. „Intervence člověka by za žádných okolností, ať už kvůli asanaci nebo z jiného důvodu, neměly přesáhnout hranici 25 procent území,“ upřesnil. Zdůraznil, že Národní park Bavorský les už nyní nekácí kůrovcem napadené stromy na 75 procentech původní rozlohy a postupně bezzásahové území rozšiřuje také do své nové části. Porážení smrků omezuje na novou část a pás na okraji parku, který chrání okolní lesy. „Podmínkou Evropského diplomu je, že se tato politika nezmění,“ upozornil Bláha. Jak dodal, Rada Evropy zároveň doporučila, aby bavorský park pokračoval ve spolupráci s NPŠ, což by mohlo vést k rozšíření Evropského diplomu i na české území. Nositeli Evropského diplomu jsou například Bialowiezský prales v Polsku, rumunská delta Dunaje, francouzské močály Camargue a španělské Coto Doňana, britský Lake District, Krimmelské vodopády v Rakousku, slovenské Poloniny či Berchtesgaden v Německu. Patří mezi ně také tři česká území: Národní přírodní rezervace Karlštejn, Národní park Podyjí a Chráněná krajinná oblasti Bílé Karpaty. „V národních parcích Německa, Polska, Rakouska i dalších evropských zemí je běžnou praxí nezasahovat proti kůrovci, především v nejpřísněji chráněných tzv. prvních nebo jádrových zónách. Ty se ponechávají přirozenému vývoji. Rada Evropy pouze potvrdila, že v evropských národních parcích je nekácet kůrovcem napadené stromy v pralesovitých porostech samozřejmostí. Na bavorské straně hranice pod starými stromy úspěšně vyrůstá nový prales, zatímco české kácení v národním parku rozšiřuje holiny. Česká strana Šumavy si bohužel bude muset na podobné ocenění počkat,“ uvedl Bláha.