Most přes Lipno vyhrotil spory: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:27

Plánovaný čtvrt kilometru dlouhý most u Horní Plané vadí jachtařům i ochráncům přírody

Plánovaný čtvrt kilometru dlouhý most spojující břehy Lipna u Horní Plané přinesl zlou krev. Stavba vadí členům jachetních klubů, kromě nich se znovu obrátili k mostu zády i správci chráněné krajinné oblasti, ačkoliv ještě před měsícem na projekt kývli.

Horní Planá – Starosta Horní Plané Alois Hůlka tvrdí, že odpůrci mostu se chovají neférově. „Ochránci přírody nejdřív dvakrát souhlasí a pak si to zase rozmyslí. Jak můžeme v takovém případě tvořit územní plány?„ zlobí se. O most usiluje Horní Planá několik let. Měl by zlepšit obslužnost pravého břehu Lipna, který je zatím dosažitelný jen přívozy nebo objížďkou přes lipenskou hráz nebo mostem v Nové Peci. Nepřetržitý téměř padesátikilometrový vodní pruh obyvatelům překáží – v padesátých letech v době stavby díla přitom měl i strategický význam jako vodní příkop chránící Československo před imperialismem ze Západu. „Nemůže dobře fungovat ani záchranný systém. Na pravý břeh se nedostanou včas sanitky, hasiči,“ poukazuje na význam mostu Hůlka. Stavba za dvě stě třicet milionů korun v místě za hornoplánským přívozem by měla začít podle jeho představ do tří let. Kromě místních obyvatel a lipenských obcí ji podporuje Evropská unie a Rakušané, pro něž by se cesta na jih Čech zrychlila. Stavba má proto šanci na podporu z fondu příhraničních projektů Phare. Plán mostu počítá také s tím, že cesta přes něj naváže na hraniční přechod pro vozidla. S výjimkou nákladních, kromě zásobování. Komunikace bude podle studie s rychlostním omezením. Mezi nepřátele mostu patří jachtaři a ochránci přírody. Ti první sepisují petici a poukazují na to, že most bude překážkou pro jejich plachty. Odpůrci mostu navrhují úpravy konstrukce – most otočný, zvedací, nebo zvýšení pilířů. „Stávající řešení znamená zmenšení vodní plochy pro jachting,“ upozornil člen výboru Jacht klubu Lipno nad Vltavou Jan Týml. Spoluautor projektové studie Václav Štěpán však nepovažuje takové výhrady za opodstatnělé. „Připomínek k mostu přišla spousta, některé jsou i kuriózní,“ uvedl Štěpán, který připomíná, že kvůli jachtařům by investice obrovsky narostla. Proti mostu lobbují podle něho různé zájmové skupiny, mimo jiné i majitelé hausbótů zakotvených proti proudu za Horní Planou. Most na pilířích má mít minimální výšku od hladiny čtyři metry, při normálně vyrovnané hladině Lipna ještě o dva a půl metru víc. Samotní jachtaři však nemají šanci změnit projekt ani podle Státní plavební správy. Její úředníci tvrdí, že jachtaři využívají na Lipně jen účelovou vodní cestu, která nemá určené parametry. Plavební dráhu stanovuje manipulační řád vodního díla a každoročně ji vytyčuje Povodí Vltavy na dobu od května do října. Sezonní vodní cesta vedoucí od přehrady končí u přívozu v Horní Plané. To znamená, daleko před plánovaným mostem. Za ním už stejně nemají jachty ani lodě co dělat. „Přemostění Lipna bylo navrženo ve třech lokalitách a šesti variantách. Vybrána je optimální. Most nebude přetínat plavební dráhu,“ připomněl vedoucí pražské pobočky Státní plavební správy Tomáš Häckl. Za nesmysl považuje protesty svých kolegů Alexandr Jegorov, člen výboru Jachetního klubu v Černé v Pošumaví. „Dál za Horní Planou se stejně nedá jezdit kvůli nízké hladině. Jsou tam pod vodou pařezy. Nic proti mostu nemám, a pokud vím, ani další členové našeho výboru,“ ujistil.

Starostové versus ochranáři

Projekt mostu jen znovu otevřel další bojiště v desetileté válce mezi obcemi a Správou Národního parku Šumava. „Starostové nás obviňují, že bráníme obsluze na pravém břehu Lipna. Není to pravda. Jenom se snažíme, aby se všechno nevymklo ochraně přírody,“ poznamenal ředitel národního parku Ivan Žlábek. Jeho odpůrci zase tvrdí, že most osm kilometrů od Nové Pece stejně ztrácí smysl, protože tam už jeden je. Od místa stavby k hrázi bude stejně dlouhá čtyřicetikilometrová cesta. Navíc lidé z CHKO tvrdí, že o most ve skutečnosti nejde. Kde je zakopaný pes? Správci Chráněné krajinné oblasti Šumava, na které leží Horní Planá i s územím na obou březích Lipna, upozorňují na další souvislosti, které bez mostu nemohou existovat. Ve hře je totiž sjezdovka na Smrčině, kterou si Hornoplánští vysnili jako lákadlo pro zimní rekreanty. Několikakilometrové nájezdy na most, sedmikilometrová trasa na budoucí přechod. Odstavné parkoviště u Přední Zvonkové a další projekty. Ochránci krajiny proto svůj souhlas s mostem podmínili slibem, že se městečko u vody sjezdovky vzdá. „Máme pocit, že se teď snaží do územního plánu vtáhnout projekty oba,“ zmínil se ředitel Žlábek. „Na pravém břehu je vyprojektováno parkoviště pro stovky aut,“ varuje šéf sdružení za záchranu Schwarzenberského kanálu Hynek Hladík. Žlábek si představuje, že pravý břeh Lipna zůstane nedotčený civilizací. „Nemůžeme dopustit, aby ho zaplavila automobilová doprava. Pokud se vybuduje komunikace přes most a Zvonkovou do Rakouska, měl by se omezit provoz po stávající pravobřežní silnici z Přední Výtoně a vyhradit ji jen kolařům,“ míní. Most i sjezdovku – komplex, který by se napojil na rakouský lyžařský areál Hochficht, si nedá vymluvit starosta Hůlka. Argumentuje nutností dostat do oblasti turisty a jejich peníze, ale hlavně získat spolu s nimi pracovní příležitosti pro obyvatele.

Most jako závist?

Projekt přemostění vyvolal vztahy mezi obcemi, o kterých se nemluví příliš nahlas. Ačkoliv obyvatele u jezera spojuje Svaz lipenských obcí, lidé žijící na horním toku pošilhávají po výhodách sousedů u přehrady. Ještě nedávno bezvýznamné a miniaturní Lipno nad Vltavou se dnes rozvíjí díky mohutnému projektu – přístavišti Marina, které financují Holanďané. Obec Lipno má oproti Horní Plané výhodu: neleží v CHKO, jejíž správci jí do projektů nemluví. V kuloárech se přesto mluví o závisti. Důležitý most by měly rády na svém území i jiné obce než Horní Planá, další lokality zase mají obavy, že jim dopravní tepna do Rakouska odebere turisty. „Už to není takové jako dřív. Sedíme ve společném sdružení, ale vztahy jsou mostem narušené,“ posteskl si jeden z lipenských starostů. Navenek jsou zajedno. „Samozřejmě, že most v Horní Plané podporujeme,“ tvrdí tajemník Obecního úřadu v Černé v Pošumaví Josef Mikeš. Také tato obec spravuje i část území na pravém břehu Lipna a usiluje o jeho lepší dostupnost. „Nám by se líbil turistický přechod do Rakouska v Kyselově. Zatím ho nemůžeme prosadit,“ řekl Mikeš. Úředníci samosprávy přitom mluví ústy obyvatel, pro které je pravý břeh Lipna mrtvým územím. Tvrdé podmínky prožívají hlavně v zimě, kdy silnice vyřadí sníh. Stává se, že se jejich děti nedostanou do školy i dva dny. Jak bude vypadat území kolem Lipna v příštích letech, o tom rozhodne schválený velký územní celek a územní plány Českokrumlovska a Prachaticka, které jsou zatím na stole úředníků. Jsou v nich koncepty takových věcí, jako je most, golfová hřiště, případně i sjezdovka na Smrčině. Mluví se i o tom, že celý levý břeh Lipna zastavený stovkami chat a penzionů pustí CHKO ze své ochrany a její zájem se soustředí na břeh pravý. Boji o turistu už nebude stát spřáteleným obcím lipenským nic v cestě. Plány Lipenska se týkají dvou okresů. Tvoří se společně, protože musí spolu komunikovat. „Zatím trvá k územním plánům připomínkové řízení. Potom zpracujeme vyhodnocení a vydáme souborné stanovisko, které už musí být bezrozporové, to znamená, že dotčené organizace se musí domluvit a najít kompromisy a společná řešení,“ popsal další kroky vedoucí úseku územního plánování Krajského úřadu v Českých Budějovicích Viktor Tomšík. Územní plán nakonec schvaluje krajské zastupitelstvo. Při současných nedorozuměních se dá už dopředu odhadovat, že tečka za projektem území je ještě v nedohlednu, v optimálním případě však může nastat do konce roku. „Územní plány se tvoří měsíce, roky,“ připomněl Tomšík na adresu starostů.