Kauza Národní park Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:27

Radiožurnál, Odpolední blok

Zora Ježková, moderátorka

Náš úterní odpolední Radiožurnál začneme debatou nad jedním malým, leč velmi nepříjemným zvířátkem. Jmenuje se kůrovec. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart vybízí odbornou veřejnost, ekologické aktivisty a všechny zainteresované k dialogu o kůrovci, který devastuje Národní park Šumava. Kužvart chce diskutovat 21. a 22. června na Šumavě se svými oponenty, kteří jej kritizují za postup zvolený při řešení kůrovcové kalamity, kterou Kužvart nazývá katastrofou. Připomeňme, že ministr přistoupil k diferencovaným zásahům v prvním zónách šumavského národního parku, tedy ke kácení napadených stromů, za což sklízí ostrou kritiku. Dnes tvrdí, že jím preferovaná cesta byla správná a dokladuje to čísly, snížení počtu napadených stromů v roce 2000 na 50 % ve srovnání se situací v roce 1999. Představa, že kůrovcová kalamita je součástí přírodního procesu, je pro Miloše Kužvarta prý nepřijatelná. Eva Hůlková se jej v této souvislosti zeptala:

Eva Hůlková, redaktorka

Je ten dialog mezi protikladnými tábory různých expertů, aktivistů ekologických, koneckonců i politiků, je ten dialog dost věcný podle vašeho názoru?

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí /ČSSD/

Bohužel není. Je to často dialog s hluchými, ale nejde o to, že někdo nechce slyšet nějaké argumenty, to se stává v politice, jak vidíme, velice často. Mě mrzí, že jsou často i zneužívána jména renomovaných vědců k nejrůznějším mediálním kampaním. Zhruba před týdnem se objevil v novinách titulek „100 vědců píše na ministerstvo životního prostředí ve věci kácení v prvním zónách Národního parku Šumava„. Mně krátce na to se ozval pracovník Botanického ústavu Akademie věd, doktor Pokorný a naprosto se distancoval od toho, že jeho podpis má být mezi těmi sto odborníky, ale je jich tedy zdá se 99, možná ještě méně, ještě se někdo ozve, že ani také nevěděl o tom, že ho někdo někam podepsal. Já mám obavu, aby za těmi nynějšími skutečně 99 odbornými stanovisky se nám na Šumavu ve skutečnosti nedrala mcdonaldizace, tak jsem zvědav, zdali Hnutí Duha bude bojovat proti mcdonaldizaci šumavských hvozdů tak vehementně, jako proti tomu, k čemu jsme přikročili před dvěma lety.

Zora Ježková, moderátorka

No, tak to byl náš ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Jak už bylo řečeno, doktor Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu Akademie věd České republiky se distancoval od otevřeného dopisu stovky vědců ministru Kužvartovi. Ten tuto informaci zveřejnil dnes a my máme na telefonu právě teď přímo doktora Jana Pokorného. Přeji vám dobrý den.

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

Dobrý den.

Zora Ježková, moderátorka

A samozřejmě se zeptáme na okolnosti této záležitosti. Takže pane doktore, jak si vysvětlujete, že vaše jméno figuruje v této mediálně dosti frekventované iniciativě?

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

Já jsem původně myslel, že jsem nic nepodepsal, ale pak jsem si uvědomil nebo i s panem Bláhou jsme si zatelefonovali, že více než před rokem jsem podepsal výzvu, kterou jsem chápal jako výzvu k nejvyšší obezřetnosti při péči o chráněná území na Šumavě, respektive o ty první zóny. Ovšem tak, jak je to prezentováno, tak já jsem to nazval podvodem a manipulací se čtenáři, protože ty podpisy, těch 100 podpisů se sbíralo asi půldruhého roku. To jsem se dozvěděl od organizátorů. Nyní, když si to čtenář přečte, tak si řekne: „Aha, něco hrozného se děje, 100 vědců spontánně vystoupilo, musíme na ně dát.“ Ovšem ten hlavní, ta pololež, ta polopravda je v tom, že se neuvádí v té zprávě, kolik vědců je proti, kolik odborníků odmítlo podepsat, kolik má opačný názor, čili ještě jednou, to je, to jsou ti, kteří se k něčemu přiklánějí těch 100 za půldruhého roku sebraných a když si přečtou lidé tu kusou zprávu, tak dostávají úplně mylnou informaci.

Zora Ježková, moderátorka

Jaký je vlastně váš názor na řešení kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava? Můžete nám to ve stručnosti trošku vysvětlit?

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

V prvé řadě se to musí řešit na místě při znalosti místních poměrů a ne kampaněmi. To je složité. Představte si, že by byla kampaň na to, jak léčit na klinice nějakého pacienta a toto je složitější situace, ale shodou okolností právě příští týden začíná mise, mezinárodní mise Ramsarské úmluvy. Ramsarská konvence byla podepsána v roce 1972 na ochranu mokřadů a Česká republika, respektive Československo přistoupilo až začátkem 90. let a jak ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Ramsarské konvence české, tak i některé iniciativy napsaly na Ramsarskou úmluvu do Glandu do Švýcarska a ta vysílá nyní mezinárodní misi, která bude dva, tři dni intenzivně jednat a seznamovat se s tím, takže já myslím, že to je...

Zora Ježková, moderátorka

Takže myslíte, že mise by to vlastně měla vyřešit celý tento problém? Nebylo by rozumnější, že by tento problém měli vyřešit ti lidé, kteří přímo v tom prostředí žijí, odborníci, kteří vědí, co se tam už po dlouhá léta vlastně v šumavském národním parku děje?

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

Já myslím, že odborníci, kteří v šumavském parku pracují a kteří nepochybují o tom, že to myslí dobře, že vítají tuto misi, protože ona se celá ta kauza, jak se říká šumavského parku dostala do osobní roviny a z té osobní roviny je to třeba vyvést do roviny odborné.

Zora Ježková, moderátorka

Pane doktore, jaký je tedy váš ten konkrétní názor? Tady kácet stromy postižené kůrovcem nebo nechat tak, nebo jaké by bylo podle vás to řešení?

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

Toto, tuto otázku mi dali studenti přírodovědecké fakulty, já tam přednáším, loni. A tak jsem jim řekl, pojďte se tam podívat a myslím si, že by tuto otázku nikdo z nich nepoložil, když viděli rozsah, různorodost a složitost toho problému. Čili neberte to jako vyhýbavou odpověď, berte to jako to, že patříte také asi mezi ty, kteří si to neprošli ten park.

Zora Ježková, moderátorka

Ano.

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

A kteří se neseznámili s tím na místě, s rozsahem a se složitostí celého problému. Já myslím, že to je výzva pro novináře, ne pro investigativní, ale pro novináře, kteří dokáží problém uchopit, vysvětlit a vyvést ho z osobních rovin do rovin odborných.

Zora Ježková, moderátorka

Takže v tom byste viděl takovou smysluplnou a efektivní komunikaci?

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

Určitě a já navrhuji s ní začít okamžitě po té misi, ale nechtějte prosím vás ode mě ten nějaký názor před tím, než vlastně ta mise začne pracovat, protože pak se člověk dostává do situace, že jako je v nějakém táboře nebo tak, a to je špatně v odborném světě.

Zora Ježková, moderátorka

Dobře. Tak mi si velice rádi na výsledky celé této mise a na ty konečné závěry a už i názory rádi počkáme. To byl pan doktor Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu Akademie věd České republiky. Díky za informace, hezký den.

Jan Pokorný, vědecký pracovník Botanického ústavu AV ČR

Možná bych mohl zmínit, že jsem také voleným členem té odborné mise za Ramsarskou dohodu, takže...

Zora Ježková, moderátorka

Dobře, my se na vás rádi pro další informace obrátíme.