Brouk kůrovec ovlivňuje těžbu v národním parku: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:27

Vimperk – V Národním parku Šumava platí zcela jiná pravidla než v ostatních lesích. Stromy se tam totiž nikdy nekácejí kvůli zisku. Důvodem k těžbě je buď snaha o omlazení lesa, likvidování polomů, anebo změna zalesnění ve smyslu jehličnany – listnáče. Ovšem v minulých letech nejvíce ovlivňoval objem vytěženého dřeva v šumavských lesích někdo úplně jiný – snad nejznámější mediální brouk, lýkožrout smrkový. Například loni, kdy kůrovcová kalamita vrcholila, vytěžil národní park 261 tisíc kubíků dřeva – z toho plných 90 procent právě kvůli kůrovci. Letos už těžba činila jen 109 tisíc kubíků, přičemž kůrovec zavinil jen čtvrtinu. „Kůrovcová kalamita je zažehnána. Platí, že čím méně se v parku kácí, tím lépe,“ konstatoval mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Stromy poražené kvůli kůrovci nechává správa v nejcennějších zónách ležet na zemi. Ostatní prodává po 1300 korunách za kubík.