Jak zachránit les? Nechat ho sežrat: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Vimperk – V polemice s vědeckými kapacitami, které si už několik roků lámou hlavu, jak v lesích na jihozápadě republiky udržet stabilní ekosystém, se možná brzy utká třiadvacetiletý Jiří Koreš z ekologického Hnutí Duha. Koreš, který dlouhodobě studuje problematiku kůrovce na Šumavě, totiž do poloviny příštího roku vypracuje vlastní návrh, jak přemnoženého brouka zvládnout, a přitom neublížit přírodě.

Vychází z předpokladu, že velká část šumavských smrkových lesů ve věku kolem 120 let, které nyní ohrožuje kůrovec, je tak či tak na konci své životní dráhy. Proto míní, že je lepší nechat les sežrat lýkožroutem, než ho vykácet a vytvořit holiny obrovských rozměrů. Tvrdí totiž, že i suchý les vytváří vhodnější podmínky pro přirozenou obnovu porostů než mýtiny.

„Navrhujeme proto vrátit se k původnímu vymezení zón parku, tedy zvětšit území, kde se proti kůrovci nebude vůbec zasahovat. Vedle toho je však nutné stanovit linii, za niž se kůrovec prostě nesmí dostat. Tam by byl zásah naopak opravdu důrazný. Je možné, že pak kůrovec sežere třikrát víc lesa, než se mu to podařilo dodneška, třeba ale k vytyčené hranici ani vůbec nedojde,“ vysvětlil.

Stačí však, aby se Koreš o svém návrhu zmínil před některými šumavskými lesníky, a je to, jako by píchl do vosího hnízda. „Udělat z tisíců hektarů lesa pokusného králíka? To je obrovská nezodpovědnost,“ rozčílil se například na nedávné besedě Hnutí Duha ve Volarech pracovník Lesní správy Boubín Jiří Cigánek. S tím souhlasí i mluvčí vimperské správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. „Rozšiřovat bezzásahové území je v nynější situaci dosti problematické. Ostatně o kůrovci bude už v prosinci znovu jednat vědecká rada parku," uvedl Kantořík. Připomněl, že šumavské lesy například slouží také k zadržování vody, což se však suchým porostům zdaleka tolik nedaří. „Nemyslím si proto, že bychom měli obětovat ještě další části Šumavy,“ dodal Kantořík.

Koordinátor Hnutí Duha Koreš s těžkostmi při prosazení svého plánu počítá. „I když nakonec neuspěju, moje práce bude mít smysl, protože o kůrovcem napadených lesích shromáždí zajímavá data. Mám totiž pocit, že právě výzkum na těchto plochách se zanedbal,“ řekl Koreš.