Deset otázek pro ministra životního prostředí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Vážený pane ministře, dostal se mi do ruky materiál o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Jsou tu uvedeny mně i veřejnosti neznámé znepokojivé skutečnosti. Protože léta neřešené problémy NP Šumava se kumulují a protože můj soukromý dopis zůstal po měsíci bez odpovědi, jsem nucen Vám otevřeně položit několik otázek a budu velmi vděčen za stejně otevřené odpovědi.

1) Z materiálu vyplývá, že existence NP je závislá na těžbě dřeva, bez ohledu na kůrovcové či jiné kalamity, jimiž bývá těžba navenek (pro veřejnost) zdůvodňována. Kůrovec nekůrovec, vichřice nevichřice, těžba v NP se plánuje do budoucna jako hlavní zdroj financování. Ve výhledu těžeb 1998–2005 se už teď plánuje průměrná výše 155 000 kubíků ročně, do r. 2003 má tato výše mírně klesat, potom má zase stoupat. Proč? Je tato situace, kontrastující se způsobem financování sousedního NP Bavorský les i dalších evropských NP. slučitelná s posláním národních parků (dle definice IUCN)?

2) Jak se stavíte k tomu, že dle uvedeného materiálu „předmětem hospodářské činnosti národního parku má být i a) hostinská a restaurační činnost, b) směnárenská činnost, c) provozování čerpací stanice pohonných hmot“?

3) Zaměstnanec parku, který se před časem postavil proti řediteli ing. Žlábkoví ve věci zřízení čerpací stanice na území NP (Železná Ruda), byl v září t. r. odvolán pro „ztrátu komunikace“. Je Vám známo, že tentýž zaměstnanec už r. 1993 varoval v deníku Klatovsko před „komunistickým scénářem zkázy Šumavy“ a přesně popsal metody, jimiž se likvidovaly Krušné a Jizerské hory i Krkonoše („Nejprve se připravila veřejnost, že se v lese nedá nic jiného provést než radikální zásah. Potom následovaly průzkumné lety nad územím určeným k likvidaci. X pak prst ukázal, a spoušť začala. Nasadila se těžká mechanizace a hrdinové radikálně zasahovali, vznikaly rozsáhlé holiny, které se „zalesňovaly“ a bezúčelně letecky vápnily. Výsledek budou platit generace našich dětí.“)? A tentýž lesník napsal v srpnu 1998 kritiku praktik vedení parku, popsal účelové zmenšení ochranných zón, kácení souší na přímý pokyn ředitele, devastaci půdního krytu. Čím jiným bylo jeho odvolání než pomstou za kritiku? Zvláště když stalo, p. Petr Ješátko nebyl prvním (viz ing. K. Kaňák, ing. F. Krejčí aj.) ani posledním vyhozeným za odlišný názor (viz neoprávněné rozvázání pracovního poměru s p. Zemanem z CHKO Zátoň-Boubín)?

4) Domníváte se, že přispívá k prestiži významné instituce Vašeho resortu, jestliže jak uvedené výpovědi, tak např. výhrůžné dopisy novinářům včetně mé osoby vyřizuje jako reprezentant parku člověk, o němž je známo (i z médií), že byl před listopadem ’89 vysokým důstojníkem (vyšetřovatelem) StB v Českých Budějovicích? Jak dlouho ještě necháte osoby těchto morálních kvalit – včetně těch, kteří je kryjí – zastrašovat okolí?

5) Pochůzkou za přítomnosti zástupce ředitele ing. Zatloukala bylo zjištěno, že mnou publikované informace o nezákonné těžbě i v 1. zónách NP (v zóně č. 60 ve dvou případech pár metrů od „ochranné“ cedule) se zakládají na pravdě. Jaké záruky, že se tyto excesy nebudou opakovat, dává ředitel, který mé informace od počátku popíral?

6) O bilanci současného vedení NPŠ svědčí čísla o rostoucích holinách. Zatímco v letech 1991–1994 šlo řádově o desítky ha, v r. 1995 po nástupu ing. Žlábka vzniklo 190 hektarů holin, z toho jen 12 ha „kůrovcových“, vzniklo 372 ha holin (313 kůrovcových) a v r. se vyholilo 206 ha (165 kůrovec). Letošní čísla neznám, ale pochybuji, že se budou řádově lišit od předchozích. Za tři roky tedy park vyrobil cca 800 ha holin (500 kůrovcových), za čtyři roky to dělá cca tisíc hektarů. Vesměs v těžko zalesnitelných polohách nad 1200 m n. m. Na bavorské straně řádí kůrovec stejně jako u nás, nenajdete tam však jedinou holinu. Čím můžete, vzhledem k plánovaným těžbám, zaručit, že se nenaplní zmíněný „komunistický“ scénář a Šumava od určité nadmořské výšky nebude holá celá?

7) Není vám nápadné, že nedávné vichřice postihly pouze naši, nikoli bavorskou část NP, přestože bavorská strana vzhledem k převažujícímu směru větru je nepoměrně zranitelnější? Není to rozdílnou péčí v obou parcích? Holiny snižují i retenční schopnost lesa – co říkáte stupňujícím se záplavám na Vydře a Otavě?

8) O tom, zda v národních parcích ochraňovat les (kácením napadených stromů) nebo přírodní procesy (nekácením), zda tedy chránit přírodu před kůrovcem nebo před člověkem, se vedou učené spory (pro evoluční cestu mluví miliony spontánních náletů pod uschlým lesem na bavorské i na naší straně, relativně zdravý Boubín, stanoviska Entomologického i Botanického ústavu AV, výzkumy dr. Karla Kaňáka aj.). Jedno je však nesporné, ať kácíme, či nekácíme: blahodárnost ponechání dřevní hmoty na místě, v ekosystému. Proč se pokácené dřevo na naší straně stoprocentně nenechává? Lesníci spočítali, že po rozřezání by vůbec nepřekáželo nové výsadbě (spíš naopak)!

9) Považujete několikasethektarovou zavážku ze smetiště (zbořeniště) za legální metodu zarovnávání emisních rýh, jimiž byl v lokalitě Malá Mokrůvka po dva roky masivně porušován zákon č. 114/92 (vodu a živiny, jež odtud vytekly, nikdo do ekosystému nevrátí)? Nevěděl-li o této zavážce ředitel, kdo mi zaručí, že příště bude vědět o zavážce toxického, popř. radioaktivního odpadu?

10) Platí ještě Vaše loňská slova o tom, že nad NPŠ se „kromě helikoptér vznáší i duch bývalého ministra F. Bendy“? Ne-li, co se ve vedení NP stalo, že jste změnil názor?

Vladimír Just, teatrolog a publicista