Suchý les zavinil člověk svým rozhodováním: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

S bývalým ředitelem Správy Národního parku a CHKO Šumava Ing. Ivanem Žlábkem jsme se potkali v Senátu ČR, kde je poradcem místopředsedy horní parlamentní komory Ing. Petra Smutného. Z funkce ředitele Správy Národního parku Šumava ho po 10 letech úspěšné práce odvolal v závěru roku 2003 tehdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Kolem odvolání zůstalo mnoho otazníků.

• Pane inženýre, nestýská se vám v Praze po zelené Šumavě?

Na Šumavě stále bydlím. Kousek od Vimperku mám chalupu, pár hektarů a koně. Když jsem doma, funguji jako soukromý zemědělec. Často si říkám, kdyby mně bylo 35 let, že bych začal soukromě hospodařit. Je to sice bolavá obživa, ale asi nejsvobodnější. Jinak občas ještě něco dělám pro Vojenské lesy Horní Planá, bohužel ne pro Správu Národního parku Šumava, protože tam snad ani nesmím. Dost se věnuji myslivosti.

• Takže jste už mimo dění svého bývalého pracoviště?

Naprosto, i když někteří lidé si to nemyslí. Mají dojem, že stále něco proti parku organizuji. Mohu je ujistit, že od svého odchodu jsem neudělal jeden krok proti. Je pravdou, že jsem ve spojení se spoustou bývalých nebo i současných zaměstnanců Správy Národního parku. Mám dost informací o dění a je mi z toho trochu ouzko. Připadá mi to tak, že co se za mého desetiletého působení vybudovalo, se musí poničit.

Vzpomínám si, že jako ředitel Správy NP Šumava jste často bojoval se šumavskými starosty obcí a měst.

Já bych to nenazval bojem. My jsme se museli společné najít. Před mým nástupem se ředitelé na parku často střídali. Za těch 10 let jsme se starosty pracovně i lidsky poznali a našli společnou řeč.

• Na Šumavu jste tedy nezanevřel?

Zanevřel jsem na některé lidi, ale na Šumavu nikdy. V průběhu mého ředitelování na parku jsem poznával spoustu věcí, protože vztah čistého lesníka a lesníka ochranáře je trochu jiný. Lidské vztahy – například, že mě aktivisté z Hnutí Duha neustále nevybíravým způsobem napadali, nebo že mě ministr Ambrozek odvolal, na mém vztahu k Šumavě nic nezměnilo. Láska k této jedinečné přírodní kráse je o něčem jiném, než o těchto lidských vztazích.

• Váš odchod ze Správy NP asi s radostí přivítal kůrovec. Zatímco vaše snaha byla eliminovat jeho škody, nyní má volnou ruku.

Na naší straně bylo vzdělání a vědomosti o tom, co je to kůrovec v kulturních lesích a na Šumavě kulturní lesy, které zakládal člověk, jsou. V celé Evropě se ukazuje a nyní je to markantní na Slovenku, že pokaždé větrné kalamitě je kůrovec nesmírným nebezpečím. Když tomu člověk nezabrání, kůrovec začne ničit. Velký problém vidím kolem Pramenů Vltavy, kde dneska ještě stojí asi osm 300 let starých smrků. Pokud dobře vím, tak jeden už je uschlý právě působením kůrovce. Ty stromy přežily Napoleona, Hitlera, ale nepřežijí současné řízení Správy Národního parku.

• Dnes se chlubíme suchým lesem.

To je přímo zvrácenost. Suchý les zavinil člověk svým špatným rozhodováním. Jeto po vzoru, co před lety dělali v sousedním Německu. Bavorští lesáci už dostali rozum, zatímco u nás chceme mít divočinu a kůrovce necháváme v klidu dál působit. Je to naprostý nesmysl. Za mého působení na Správě Národního parku jsme vynaložili nesmírné mnoho sil k tomu, abychom kůrovce dostali pod kontrolu. Dnes je přístup vedení parku zcela opačný a já ses tím nemohu ztotožnit.

• Jako ředitel jste dlouho hájil nezasahovat v prvních zónách.

Do poslední chvíle jsem bránil bezzásahové zóny. Nakonec se do toho vložil ministr Kužvart a rozhodl, že se na 20% v prvních zónách může každým rokem zasahovat. Dnes musím říci, že to bylo správné rozhodnutí. Když se tam objeví jeden dva napadené stromy, tak se zasáhne a nevznikne další epicentrum napadení. Je to hygiena lesa. Příroda není schopna se proti invazi kůrovce bránit, tak jí musíme pomoci.

• V Národním parku Šumava se připravuje zásadní reorganizace, která má snad ušetřit státu miliony korun ročně. Podle mínění některý lidí jde prý údajně jen o personální čistky, jinak řečeno, zbavit se některých lidí. Napadá mě, že by mohlo jít o lidi, kteří k vám mají blízko. Ale to je pouze moje domněnka. Nicméně si nevzpomínám, že v době vašeho působení k něčemu podobnému docházelo.

To, že byl někdo jmenován ředitelem státní organizace, ho ještě neopravňuje k tomu, aby ovlivňoval osudy lidí. Šumava není Praha, kde propustíte člověka z funkce a on může během několika dnů nastoupit jinde. Na Šumavě, než propustíte hajného nebo ženu z kanceláře, tak si to musíte strašně moc rozmyslet. Zahrávat si s osudy lidí si ředitel nemůže dovolit. Pokud někdo nevyvede superlumpárnu, kde mám zákony se s ním ihned vypořádat, tak nemám právo kvůli jinému názoru, než je ten můj, nebo že někdo někde něco řekne, pracovníka propustit. Bylo by zcela nezodpovědné, aby v rámci organizačních změn skonali v parku dlouholetí lesáci nebo zkušení odborníci byli přeřazeni na místa neodpovídající jejich znalostem. Neříkám to nahodile, protože vím, jak dopadl Miloš Juha. Za mého působení na parku dělal ochranáře. Byl to nesmírně chytrý a šikovný člověk. Dálkově vystudoval střední a vysokou školu a nedávno obhájil doktorát. Napsal nejčerstvější vědeckou práci o kůrovci. Současné vedení takového člověka propustilo, údajně nebylo pro něho místo.