Co čeká Šumavský park: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Šumavský národní park, který vznikl nařízením vlády v roce 1991 se, jak doufám, brzy dočká vlastního zákona. Zákon, který bude mimo jiné přesněji určovat práva a povinnosti jednotlivých subjektů, ať už se týká Správy parku, obcí, případně dalších. Klade si za cíl definovat, jakým způsobem kompenzovat obcím ležícím na území ŠUNAP ty ztráty vyplývající z jejich existence v chráněném území.

Tento záměr, na první pohled logický a správný, však může vést k řadě velmi nesprávných výkladů. Kompenzace za to, že někdo žije ve zdravém životním prostředí, by měla být spíše v minusovém vyjádření, resp. naopak by mohla vzniknout iniciativa lidí žijících v okolí např. dálnic, kteří mají těsně vedle svých obydlí takovýto provoz, a ti by také Žádali po státu kompenzaci za to, v jakém prostředí žijí.

Myšlenka kompenzoval občanům ztráty a újmy z toho, že žijí v chráněných územích, se potom může týkat nejen ŠUNAP, ale dalších tří národních parků a všech chráněných krajinných oblastí. To znamená, že finanční prostředky, které by jinak byly využívány na rozvoj obcí, budou předmětem vyrovnávání nekonečných soudních pří (protože jen soud může určit, v jaké míře je ta která újma ohodnotitelná penězi).

Záměr těch, kteří chtějí zcela nepokrytě Šumavu privatizovat, je ŠUNAP zmenšit, případně znechutit jeho obyvatelstvo do té míry, aby samo souhlasilo se zrušením národního parku. Ale proces, který by byl nastartován úvahou o kompenzacích, je právě v současné době velmi nešťastný s ohledem na ochranu přírody v celé České republice.

Ve výhledu několika málo let budou muset veřejné finance ČR projít obrovskou a velmi citelnou restrukturalizaci. Je evidentní, že narůstání veřejných financí na ony kompenzace, které by mohly být v souhrnu miliardové, státní rozpočet mít nebude a znamenalo by to konec velkoplošné ochrany přírody v České republice a po desítkách let i konec existence národních parků či chráněných krajinných oblastí.

Šumavský národní park a obce na jeho území byly od roku 1992 příjemcem finanční podpory ze Státního fondu životního prostředí právě pro ochranu životního prostředí a rozvoj obcí v souhrnné výši 646 miliónů korun. Jsem si jist, že ten, kdo by změnil Šumavu pouze na produkční zázemí pil a dřevařských závodů, by nikdy do obcí a do jejich infrastruktury či do ochrany přírody a krajiny neinvestoval ani setinu těchto finančních prostředků. Zmenšovat národní park nebo souhlasit s jeho tunelováním pod pláštíkem lepšího managementu, povede v dlouhodobějším výsledku jen k naprostému rozvratu této krajiny, která má pro českou republiku zcela nenahraditelný význam.

(Autor je ministrem životního prostředí)