Zmenšovat? Rozhodne ne!: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Příprava zákona o Národním parku Šumava budí v poslední době značnou pozornost veřejnosti. Jak také jinak, vždyť Šumava je v naší zemi pojmem, který má díky svým přírodním hodnotám mimořádně velkou váhu a přitažlivost. A to přes nejrůznější kampaně, které se čas od času přes Šumavu přehánějí.

Také šumavská města a obce pozorně sledují dění okolo připravovaného zákona a podle svých zkušeností se snaží ovlivnit jeho podobu. Vědomí velké odpovědnosti za to, jaký ten zákon nakonec bude, poněkud zmírnilo počáteční napjatou atmosféru a umožnilo řešení problémů, které ještě před několika měsíci tvořily nepřehledně zamotaný uzel. Ukázalo se, že většině měst a obcí stejně jako Správě NP a ministerstvu životního prostředí záleží na tom, jaká ta naše Šumava jednou bude. Toto sbližování původně velmi rozrůzněných pohledů na společnou věc se pak pozitivně projevilo i při projednávání návrhu zákona ve Sněmovně.

Ovšem při své funkci v zastupitelstvu našeho města (od 1994 starosta, od 1998 místostarosta) jsem se mnohokrát přesvědčil, že zdaleka ne každý přistupuje k Šumavě s úctou, láskou a myslí zaměřenou na prospěch šumavské krajiny a přírody či jejích obyvatel. Pro nejrůznější zájmové skupiny existuje totiž ještě další pohled na Šumavu, a to ze zorného úhlu komerčních zájmů, jehož cílem není její harmonický vývoj, ale otevření cesty k majetku, který by zde mohl být k rozebrání. Velkým lákadlem je dřevo ze šumavských lesů, obchod s pozemky, možnost výstavby objektů v atraktivních lokalitách a také šumavské zlato.

Základním předpokladem takových záměrů ovšem je, aby toto území nebylo chráněno hranici národního parku. Proto také některé snahy zřetelně směřovaly ke změně hranic NP a omezení jeho rozlohy, naštěstí však nebyly prosazeny a přímá cesta k majetku tak zůstala uzavřena.

Ale čeho nelze dosáhnout přímo, to se může podařit oklikou. Tak by se asi v kostce nechal popsat princip, který byl počátkem ledna 2002 začleněn do návrhu zákona a který může mít pro Šumavu stejně tragické následky jako dříve prosazovaná redukce jeho výměry. Jsem si jist, že navrhovaná obecně prospěšná společnost není schopna zaručit smysluplné a bezpečné spravování majetku takové hodnoty a přitažlivosti, o jaký jde v NP Šumava. Tímto způsobem by se pouze otevřela pohodlná a přitom právně nepostižitelná cesta k jeho nepřípustné privatizaci a následnému zániku.

A kdyby někdo nevěřil, že mohou existovat takové záměry, stačí si porovnat, kdo a jak o majetkový potenciál Šumavy projevoval velký zájem už v roce 1993 a kdo se nyní podílel na vypracování návrhu, který obsahuje právě zřízení obecně prospěšné společnosti. Že by to byla jen náhoda? Ale kdepak!

(Autor je místostarostou města Kašperské Hory)