Informace o zdravotním stavu lesa v NP Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Materiál pro Radu NPŠ konanou dne 27. 11. 2001, aktualizace údajů za r. 2001 dne 7. 1. 2002

Díky úspěšným asanačním zásahům v posledních letech, chladnému a vlhkému počasí v první polovině léta 2001 a vyčerpávání potravních zdrojů kůrovce v jádrové části NP Bavorský les a v bezzásahovém území NP Šumava, došlo letos k výraznému pozitivnímu obratu kůrovcové situace. Analýza objemu asanačních zásahů v jednotlivých částech I. i II. zóny zcela jednoznačně potvrzuje jejich závislost na velkém zdroji šíření kůrovce. Území v dosahu pasivního doletu kůrovce z velkých zdrojů je proto i nadále nutno považovat za rizikové. Úspěšnost zásahu je o to větší, že v roce 2001 byl výrazně nižší objem polomů, do kterých se v předchozích letech rovněž zachytil velký počet rojících se kůrovců.

Ve II. zóně poklesl rozsah napadení stromů kůrovcem, oproti předchozímu roku, na zhruba polovinu (tj. 23.597 m3) a v I. zóně dokonce na méně než třetinu (tj. 1.650 m3).

Ve srovnání s rokem 1996, kdy byly s kůrovcem největší problémy, pokleslo v roce 2001 napadení na 13% a na většině lesních správ je kůrovec již v základním (tj. „normálním“) stavu. Zvýšený stav kůrovce je ještě v okolí bezzásahových území na hranici s NP Bavorský les, odkud se dosud kůrovec šíří. I tam je však letošní rozsah napadení 15% ve srovnání s kritickým rokem 1996! Pro snazší představu, v roce 2001

cca v 1/3 lesů v NP Šumava (těch vzdálenějších od zdrojů kůrovce) byl v průměru kůrovcem napaden a asanován 1 strom na ploše odpovídající 15–20 ha,

na další 1/5 plochy lesů v NPŠ připadl v průměru jeden kůrovcem napadený a asanovaný strom na plochu odpovídající 5-ti ha,

na zbývající cca 1/2 plochy lesů v NPŠ byly v průměru kůrovcem napadeny a asanovány 2 stromy na ploše odpovídající 3 ha, a to včetně nejvíce postižené lesní správy Modrává, kde připadal 1 napadený strom na každých 3/4 ha.

Zhoršující stav je na LS Stožec v okolí I. zóny Trojmezí, kde byla asanace kůrovcem napadených stromů v roce 1999 znemožněna blokádou. Toto území se stává zdrojem kůrovce napadajícího okolní smrkové lesy a vyvolává zvýšenou potřebu asanačních zásahů. V průběhu letošního chladného léta se kůrovec méně šířil do vyšších poloh I. zóny Trojmezí, kde je rozsah napadení po prvním rojení příznivější než v loňském roce. Napadl však II. zónu v nižších polohách pod Trojmezím, kde měl pro rozvoj příznivější podmínky. Tam se rozsah kůrovcem napadených stromů oproti loňsku zvýšil na 173%!

V roce 2001 se asanace kůrovcových stromů uskutečnila pouze ve 31 ze 135 I. zón (včetně ochranného pásu na Trojmezí). Ze 49 prvních zón, v nichž byly v roce 2001 asanační zásahy povoleny, v 18 prvních zónách (tj. na 223,70 ha plochy) ke kůrovcovému napadení živých stromů vůbec nedošlo, takže asanace nebyla nutná. Příčinou byla především úspěšnost asanačních zásahů v I. zóně i v jejím okolí v předchozím roce. Asanační zásahy kůrovcem napadených stromů tak byly v roce 2001 rozptýleny na 1187,99 ha porostní plochy, což je cca 16% plochy lesa v I. zóně. Intenzita zásahů na této ploše byla v průměru menší než 1 strom na hektar. Objem asanačních zásahů v I. zóně byl v roce 2001 cca 6–7 x nižší, než na jejich počátku v roce 1999. Asanace kůrovcem napadených stromů i polomů a vývratů byla zvládnuta včas a s minimálními dopady na postižené lesní ekosystémy.

Za porovnání stojí vývoj kůrovcového napadení v první zóně 124 – Trojmezná, 132 – Smrčina a 19 – Plesná, které patřily v roce 1999, kdy v nich byla povolena asanace k silně napadeným, obtížně řešitelným, byly však mimo dolet kůrovce z velkých zdrojů na hranici s NP Bavorský les. Zatímco na Smrčině poklesl v roce 2001 rozsah napadení kůrovcem na cca 3% stavu z roku 1999 a je nižší než přirozená mortalita smrku (kůrovci tam v roce 2001 padly za oběť 2 stromy z tisíce); podobně na Plesné byl rozsah asanací necelých 13 % oproti roku 1999 (napadeny tam byly cca 1–2 stromy z tisíce); padlo na Trojmezí od roku 1999, kdy byla asanace kůrovce znemožněna blokádou, kůrovci za oběť 22 000 m3smrku, což v tamních podmínkách odpovídá téměř 80 ha suchého lesa.

Polomů a vývratů padlo v roce 2001 cca 22,5 tis. m3, tj. podstatně méně než je dlouhodobý průměr (cca 16%).

Vliv imisní zátěže a dalších faktorů na zdravotní stav lesa (posuzovaný podle počtu ročníků jehličí a dalších znaků) nebyl v roce 2001 pro krácení finančních prostředků monitorován. Dle běžného vizuálního posouzení je však lepší než v předchozích letech.

Vladimír Zatloukal, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava