Obce šumavský plán pořádně ani neviděly: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Šumava – Polemiku vyvolává Plán péče o Národní park Šumava pro léta 2001 až 2010, který v prosinci schválilo ministerstvo životního prostředí a jenž platí od Nového roku. Dokument, který vytvořili pracovníci Správy Národního parku a CHKO Šumava, určuje na příštích deset let podobu celé oblasti.

„Pro národní park je to strategický dokument. Přesto mnozí odborníci stejně jako zástupci obcí, kteří se k němu vyjadřovali, dosud neví, co konečná verze plánu péče obsahuje,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Přitom plán by měl obcím ukázat, že ochrana šumavské přírody je výhodná především pro ně.“

Správa NP Šumava tvrdí, že plán k posouzení dala. „Obsáhlý materiál, který má více než dvě stě stran, jsme minulý rok předložili k posouzení nezávislým oponentům, starostům dvaadvaceti šumavských obcí, třem okresním úřadům, Hnutí Duha, Národnímu lesnickému komitétu a členům obou sekcí Rady Národního parku Šumava,“ vypočítává mluvčí vimperské Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Plán měli podle něj k dispozici všichni už loni na jaře.

Jeden z pěti oficiálních oponentů Igor Míchal z Agentury ochrany přírody a krajiny se vyjadřoval pouze k první verzi dokumentu: „Řekl jsem, že s takovým zněním nesouhlasím, a pak už se nikdo neozval.“ Také starostka Stožce Zdeňka Lelková upozornila, že obce se vyjadřovaly pouze k první verzi. „Druhou verzi, kterou ministerstvo schválilo, jsme ještě vůbec neviděli,“ řekla.

Ministerstvo životního prostředí předložilo dopracovaný návrh plánu péče v polovině prosince oponentní radě, již jmenoval náměstek ministra Josef Běle. „Rada konstatovala, že návrh má potřebnou odbornou úroveň,“ uvedl Jiří Staněk z ministerstva. Veřejnost se bude moci s obsahem plánu seznámit nejpozději na začátku března, kdy vyjde jako tematická publikace Správy Národního parku Šumava.

Co obsahuje Plán péče o NP Šumava

Hlavním záměrem Plánu péče o Národní park Šumava je ochrana ekosystémů jako celku, včetně přírodních procesů jejich vývoje. Nedávno schválený plán kromě jiného předpokládá postupné rozšiřování první zóny parku (tedy přírodně nejcennějších území bez zásahů člověka) až do stavu, kdy bude první zóna v roce 2030 tvořit nejméně polovinu celkové plochy národního parku. Právě chystané navýšení podílu prvních zón v minulosti nejvíce kritizovali starostové šumavských obcí, kteří se obávají, že tak bude omezen rozvoj jejich sídel. V současnosti tvoří první zóny 13 procent celkové rozlohy Národního parku Šumava.

Plán kromě jiného rovněž připomíná nutnost soustavné péče o genofond rostlin a živočichů, především v případě ohrožených druhů, jako jsou jedle, jílm, tis, tetřev, rys a puštík bělavý. Tento dokument zároveň prosazuje důslednou ochranu mokřadu, jezerních systémů a vodních toků.

Podporuje také přírodě blízký způsob zemědělství ve vymezených oblastech a rozvoj šetrných forem turistiky jako jeden z předpokladů prosperity místních obyvatel.