Aktivisté asi ukončí blokádu na Šumavě: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

Kůrovec přelétl na dosud zdravé stromy, a tak kácení ztratilo smysl

Prales Trojmezná zřejmě opustí ekologičtí aktivisté, kteří tu brání porážení stromů. Správa parku totiž potvrdila, že kácet vytipované smrky už nemá cenu.

Vimperk – Ekologickým aktivistům, kteří už dva měsíce v šumavském pralese Trojmezná brání vlastními těly kácení stromů napadených kůrovcem, se podařilo dosáhnout částečného vítězství. Ze zhruba tisíce nemocných smrků, které Správa šumavského národního parku hodlala porazit, totiž kůrovec už vyletěl do dosud zdravého porostu. Vedení parku tak přiznává, že další kácení označených stromů už nemá smysl.

„Vzhledem k teplému počasí v posledních dnech se dá předpokládat, že brouk původně napadený porost už téměř úplně opustil,“ řekl včera LN mluvčí SNPŠ Zdeněk Kantořík. Potvrdil, že ke kácení stromů blokovaných aktivisty tak už s největší pravděpodobností není žádný racionální důvod. „Na jaře musíme napadený porost znovu označit,“ řekl Kantořík. Pokud se však potvrdí předpoklady, že kůrovec z jednoho stromu zasáhl pět až osm dalších dosud zdravých smrků, které do roka uschnou, nebude už mít ozdravné kácení v trojmezenském pralese smysl ani příští rok.

Ekologické aktivisty včera vyjádření správy parku zaskočilo. „Právě jsme probírali, jak organizačně zajistit blokádu až do prvního sněhu,“ řekl včera LN Mojmír Vlašín z Hnutí Duha. Ekologové podle něj podezírali správu parku, že se pokusí kácet stromy i v případě, že to bude zbytečné. „Pokud ale SNPŠ oficiálně přislíbí, že s kácením na Trojmezné je letos konec, blokádu pravděpodobně ukončíme,“ uvedl Vlašín.

Spor mezi aktivisty a SNPŠ spočívá v rozdílném pohledu na způsob likvidace kůrovcové kalamity v prvních, nejvíce chráněných zónách Šumavy, které by se ze zákona měly obejít bez jakéhokoliv lidského zásahu. Správa parku chtěla zabránit nepřirozeně rychlému rozšíření kůrovce tím, že napadené stromy v létě porazí, zbaví kůry a nechá ležet na místě. Zpomalením gradace brouka by příroda údajně získala čas na obnovu a omlazení lesa.

Naopak aktivisté, podporovaní například Entomologickým ústavem Akademie věd, věří v samočisticí schopnosti přírody v pralesích. Podle jejich názoru má nový porost mnohem lepší podmínky k růstu pod ochranou uschlých, ale ještě několik let stojících stromů, než na vykácených holinách.