Ochranáři chtějí bránit TANAP před lesníky všemi prostředky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28

,

Prešov – Představitelé ochranářského sdružení Vlk jsou odhodláni bránit území Tatranského národního parku (TANAP) v pásmu nejpřísnější ochrany přírody před kalamitní těžbou po loňské listopadové vichřici „všemi dostupnými prostředky“. Na tiskové konferenci v Prešově to dnes bez bližšího upřesnění prohlásil náčelník ochranářského sdružení Juraj Lukáč.

„Zastáváme názor, že v přírodní rezervaci nemá probíhat žádná lidská činnost, protože les se dokáže vypořádat s následky větrné smrště sám daleko rychleji a lépe, než když do jeho obnovy zasáhnou lidé,“ řekl Lukáč. Zároveň ale dodal, že jejich postoje jsou často interpretovány nepřesně. Řekl, že ochranáři nemají nic proti těžbě kalamitního dřeva v zastavěných, či turisticky využívaných částech národního parku. Nepřipouští však těžbu v takzvané zóně „A“ ochrany přírody, která tvoří asi 250 z 12.600 hektarů tatranských lesů postižených vichřicí.

Problém však podle něj tkví v tom, že slovenská vláda zatím neschválila takzvanou zonaci Tatranského národního parku, kterou pracovníci státní ochrany přírody vypracovali už v loňském roce. Zonace znamená rozdělení parku do zón odstupňované ochrany přírody.

Postoje slovenských ochranářů přijel na Slovensko podpořit také ředitel Národního parku Bavorský les Karl Friedrich Sinner, který dnes bude na téma schopnosti přirozené obnovy lesa přednášet v Prešově a v pátek vystoupí s podobnou přednáškou před odbornou i laickou veřejností ve Vysokých Tatrách.

Sinner novinářům řekl, že národní parky v Evropě podléhají mezinárodním standardům, podle kterých musí zůstat 75 procent jejich výměry bez lidského zásahu. „Dřevo v národních parcích má nulovou hodnotu a proto je jedno, zda stromy stojí, nebo leží,“ řekl Sinner. Uvedl, že také Bavorský les v devadesátých letech postihla ničivá větrná smršť a také tam probíhaly diskuse, zda kalamitní dřevo těžit, či nikoli. Nakonec ale podle něj zvítězil názor, že je potřeba nechat popadané dřevo ležet na místě.

Stromy, které zůstanou celé, lépe zadržují tající sníh. Naopak zbytky po těžbě způsobují zanášení vodních toků a jejich vylévání ze břehů. Navíc vymýcené prostory a stopy lesních strojů v půdě podstatně zrychlují odtok vody z krajiny, což představuje z hlediska záplav daleko větší nebezpečí, než popadané stromy,“ konstatoval Sinner.

Lesníci za sto dnů, které od kalamity uplynuly, zpracovali 186.000 krychlových metrů dřeva. Do šesti měsíců od katastrofy by to podle ministra zemědělství Zsolta Simona mělo být celkem 900.000 krychlových metrů. Lesy v současnosti pořádají už třetí kolo výběrového řízení na těžbu dřeva na celkem 4335 hektarech. Kromě slovenských firem v tendrech uspěly i tři české a jedna polská společnost.