Muzeum Železné opony stále v nedohlednu: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Muzeum Železné opony stále v nedohlednu |Author=Jaroslav Veselý |Date=2005-03-17 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent= }} L…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:28


Muzeum Železné opony stále v nedohlednu
Author Jaroslav Veselý
Date 2005-03-17
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Lidé z celé Evropy čekají už dva a půl roku na návštěvu expozice totality v Kvildě

Návštěvníci měli v Muzeu Železné opony vidět vše, co souviselo s životem pohraniční jednotky. Techniku, stovky stran dokumentů, fotografií, staré uniformy, zbraně, filmové materiály. Místo toho nacházejí v Kvildě na Šumavě jen chátrající budovy bývalé roty pohraniční stráže.

Před dvěma a půl roky sem přijelo 1500 hostů slavnostně položit základní kámen muzea. Mělo jít o jednu z největších atrakcí Šumavy. „Kdyby mělo být vytvoření tohoto muzea tím jediným, co v tomto životě stihneme, bude to na jeho naplnění vrchovatě stačit,“ poznamenal při této příležitosti bývalý ministr zahraničí Jiří Dientsbier. Kromě základního kamene se však dodnes v budování muzea nepokročilo. Zřizovatelská Nadace železné opony nemá ve svém vlastnictví 2,8hektarový pozemek.

„Ministerstvo vnitra nám potvrdilo bezúplatný převod, souhlasilo i ministerstvo financí. Proti je ale ministerstvo životního prostředí, jelikož část Kvildy zasahuje do území Národního parku Šumava,“ vysvětlil předseda nadační správní rady Václav Vítovec.

Ministerstvo životního prostředí zatím otálí s vydáním souhlasu k užívání území pro potřeby muzea. „Požádali jsme ministerstvo financí o podrobnější odůvodnění, proč souhlasí s bezúplatným převodem pozemků,“ sdělila vedoucí tiskového odboru MŽP Jarmila Krebsová.

Pro nadaci znamená tento administrativní úkon další zdržení. „Převod pozemků, jak jsem byl ujišťován, měl být víceméně formalitou, nechápu to zdržování,“ říká Vítovec. „Kdy dostaneme odpověď, a jak se bude věc vyvíjet dál, nemohu v tuto chvíli říci,“ tvrdí mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

Kvilda byla ostře střeženým a zakázaným územím. Sbor národní bezpečnosti a těžce vyzbrojená strážní rota pohraničníků s pravomocemi vojska tu desítky let bránily státní hranici s Německem. V době, kdy byla horská obec uzavřeným světem se zvláštním režimem, zemřelo v jejím okolí 195 běženců, 90 přímo v zátarasech vysokého napětí. Umírali tu nejen čeští emigranti, ale i Němci. „Po roce 1968 byl tlak na překročení státní hranice zejména ze strany východních Němců. Ubytovávali se jako turisté a snažili se přejít do západního Německa,“ zavzpomínal na roky strážní služby někdejší důstojník pohraniční stráže Jiří Fridlewicz.

Myšlenku možná předají jiným

Není prý vyloučeno, že nadace předá myšlenku i kontakty na zahraniční partnery jinému subjektu. „Základní kámen se pokládal s velkou pompou, byly slíbené peníze ze zahraničí. Teď se handrkujeme o pozemky a máme z ostudy kabát,“ mrzí Vítovce. „Snazší by asi bylo předat naše záměry někomu, kdo má trpělivost projít si všemi obstrukcemi a dotáhnout věc do konce,“ naznačuje Vítovec.

Kvilda patří v současnosti k turisticky nejnavštěvovanějším místům Šumavy. Ročně jí projde, projede nebo se zde ubytuje na 700 tisíc návštěvníků. Zdejší samospráva by proto přivítala každou atrakci, která pozvedne turistický ruch. „V informačním středisku máme za vitrínou schovaný základní kámen muzea. To je zatím jediný hmatatelný počin celého projektu,“ kritizuje starosta Václav Hřebek (nez).