Hejtman má vážné obavy o osud Šumavy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:29

Při návštěvě NPŠ si prohlédl úseky s řízenou těžbou i bezzásahová území

Jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS) se stále obává, že se Šumava stává místem gigantického experimentu. Nic na tom nezměnila ani jeho středeční návštěva ve zdejším národním parku, kde prošel jednak úseky, kde dochází k řízené těžbě napadených smrků kůrovcem, ale i bezzásahová území, v nichž již kůrovec dokončil své dílo zkázy.

Z pohledu šok

„Nejsem sice ze své funkce kompetentní k tomu, abych soudil rozličná a protichůdná stanoviska odborníků k tomu, co se nyní na Šumavě odehrává. Co jsem však viděl v místech, kam návštěvník nemá povolený přístup, mě doslova šokovalo. Hynutí lesa nastojato, kdy celé horizonty šumavských vrchů jsou pokryty suchými pahýly mrtvých stromů, je tristní podívanou. Znepokojující je to o to víc, že právě ze strany odborníků zaznívají hlasy, které vážně zpochybňují strategii ministerstva životního prostředí a NPŠ, spočívající v prosazování tohoto bezzásahového režimu i v porostech nedávno hospodářsky využívaných,“ řekl Právu v pátek Jan Zahradník.

Nesmlouvavé hubení kůrovce všemi environmentálně přijatelnými prostředky bez ukvapeného rozšiřování bezzásahových území požaduje výkonný výbor Rady NPŠ. Ten poukazuje na to, že problémem NPŠ je ta skutečnost, že pouze třináct procent lesů je přirozených, zatímco zbytek tvoří donedávna hospodářské lesy s nepřirozeně vysokým zastoupením smrku, a tedy i kůrovce.

Nynější spor odborníků spočívá v tom, jak tyto lesy přeměnit na původní, kde by zhruba polovinu porostů tvořily jedle, buky a ostatní listnaté dřeviny, tedy na lesy odolné proti polomům i nadměrnému výskytu kůrovce.

Výkonný výbor Rady NPŠ nesouhlasí se současným návrhem vedení NPŠ, který předpokládá během 5 let zdvojnásobit bezzásahové území a ponechat jeho přeměnu přirozenému procesu, což by znamenalo, že na dalších 2000 hektarech dnes zeleného lesa se kůrovec může přemnožit a zahubit stávající smrkové porosty.

„Pro samosprávu Jihočeského kraje je to závažné varování, že pak přemnožený kůrovec bude migrovat i mimo plánovaná bezzásahová území a způsobí hynutí smrčin nejen ve II. a III. zónách NPŠ, ale také za hranicemi parku i na území jiných vlastníků. To pochopitelně znepokojuje také šumavské obce, které se se svým stanoviskem obrátily na kraj. Chceme proto neprodleně ustavit třístrannou pracovní skupinu ze zástupců dotčených krajů a obcí, ministerstva životního prostředí a národního parku, která by měla za úkol sloučit strategické cíle a harmonogram péče v NPŠ v zájmu nalezení rovnováhy mezi nutnou ochranou přírody a potřebami rozvoje území,“ konstatoval hejtman, jehož pracovní skupina našla pochopení u ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL).

Obavy nevyvrátil

„O tom, že závazné stanovení zónace a koncepce péče v NPŠ je nezbytné, jsme se shodli i s ředitelem NPŠ Aloisem Pavlíčkem. Nedokázal však vyvrátit mé obavy, že bezzásahový proces, aplikovaný i v původně hospodářských kulturách, je dosud neověřeným experimentem, za jehož následky nikdo nepřevzal zodpovědnost,“ dodal Zahradník.