Armáda zpřístupní svá cvičiště milovníkům přírody a turistiky: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:29

S reformou Armády České republiky (AČR) a jejím přechodem na méně početnou armádu profesionální, jejíž vojáci nebydlí v kasárnách, se uvolnilo velké množství nemovitého majetku. Stává se armádě nepotřebným, přičemž musí vynakládat obrovské finanční prostředky na jeho správu, údržbu, ostrahu a vytápění. Proto jej opouští. Pokud o něj neprojeví zájem některá jiná součást státní správy, tak tento majetek může armáda buď prodat nebo předat bezúplatně.

Služební byty pro vojáky ztrácejí smysl

„Pozměnil jsem systém tak, aby bezúplatné převody majetku na obce byly naprostým pravidlem, z něhož jsou jenom nepatrné výjimky,“ sdělil ministr obrany Karel Kühnl. „A to výjimky v největších městech, která vlastně nebyla nijak postižena odchodem armády. Předávání majetku obcím je součástí práce armády s obcemi. Je to součást náhrady za to, že armáda z obce odchází, protože to znamená ekonomický zásah do jejího života.“ K 30. září 2005 bylo vyřazeno z užívání AČR celkem 2325 vojenských objektů v účetní ceně 46,1 miliardy korun. Většinou bezúplatně. Ke zmíněnému datu zbývá dořešit 931 vojenských objektů v účetní hodnotě 18,1 miliardy korun. Z tohoto počtu je 188 objektů dosud majetkoprávně neuspořádáno. V tuto chvíli připravuje podle Kühnla resort ministerstva obrany ke schválení do vlády převod dalších dvou majetkových celků v hodnotě téměř tři miliardy korun. „Když jsem přišel na ministerstvo, armáda měla přes 8000 takzvaných služebních bytů. Jelikož jsme zavedli systém přídavku na bydlení pro vojáky, tak nyní vojáci dostávají peníze na to, aby se postarali o bydlení sami. Služební byty tak ztrácejí smysl. Proto jsem rozhodl, že tyto byty převedeme prakticky všechny bezúplatně na obce,“ řekl ministr. Se souhlasem vlády již tak převedlo ministerstvo 1200 bytů loni. O dalších bytech pro obce by se mohlo rozhodnout ještě do konce letošního roku, v nejhorším případě na některém zasedání vlády v lednu 2006. Ministerstvo tedy má připraveno k převodu celkem 1326 domů s byty ve 47 obcích v evidenční hodnotě 745 milionů korun. Tím armáda opět sníží i značné náklady na správu těchto bytů. Například starosta města Tábora vehementně požadoval, aby armáda převedla na město kasárna, pozemky, sklady. Starostovi bylo vyhověno. AČR zamýšlí také přemístit někdy v roce 2008 archiv AČR z objektu na Invalidovně v pražském Karlíně do jiného objektu. Armádní archiv byl v Karlíně zasažen povodněmi.

Opevnění převáděná obcím i soukromníkům

Ministerstvo se rovněž převody zbavuje objektů opevnění z první čs. republiky, postavených na obranu naší země proti vpádu vojsk hitlerovského Německa. Jedná se o 7000 lehkých a 200 těžkých pevnůstek a pevností. Převod je však spojen s problémy, upozornil ministr Kühnl. Tyto objekty totiž nebyly vůbec katastrálně zaneseny, s čímž ministerstvo započalo teprve před rokem či dvěma. Musí se vyhotovit geometrické plány a geometrická zaměření, opevnění se musí zanést do katastru, vyřešit případné právní nároky. Teprve potom může armáda s pevnostmi nakládat. Tam, kde stojí na pozemcích patřících státu, to je jednoduché. Ovšem tam, kde jsou pevnosti na pozemcích ve vlastnictví zpravidla obcí, soukromých osob nebo Lesů ČR, to je složitější. Toto omezení vlastnického práva, kdy vlastně cizí objekt stojí někomu na pozemku, bylo odůvodnitelně před sedmdesáti roky v době akutního ohrožení ČSR nacistickým Německem. Tento důvod, kdy opevnění byla potřebná k obraně republiky, nyní dávno pominul. A proto jsem rozhodl, že tam kde budou mít vlastníci pozemku, to jest obce, soukromí majitelé, zájem převzít tyto objekty, tak navrhneme do vlády jejich převedení bezúplatně na majitele pozemků. Tam, kde tento zájem nebude, je potom možné je nabídnout zájemcům z klubů vojenské historie. Pokud ani ti by je nechtěli, bude je armáda prodávat ve veřejném výběrovém řízení. „Předpokládám ale, že majitelé pozemků budou mít o převod zájem,“ podotkl ministr.

Téměř 130 tisíc hektarů plochy vojenských újezdů

Na území ČR se rozprostírá pět vojenských újezdů – Hradiště u Karlových Varů (rozloha 33 162 hektarů), Libavá u Olomouce (32 733), Boletice u Českého Krumlova (21 953), Brdy u Prahy (26 034) a Březina u Vyškova (15 817 hektarů). Dohromady mají necelých 130 tisíc hektarů. Každý z těch újezdů svým rozměrem představuje přibližně jednu Prahu. Tyto újezdy jsou určeny k výcviku ozbrojených sil ČR v době míru. Ke společnému výcviku se zahraničními jednotkami v rámci NATO a k výcviku zahraničních jednotek na komerční bázi. Slouží rovněž k výcviku rozvinovaných a vytvářených útvarů za stavu ohrožení státu. A také se v těchto újezdech odehrává zkušební činnost při zavádění nových zbraňových systémů do armády a probíhají zde zkoušky munice. Je třeba vidět, že v prostoru vojenských újezdů žijí v obcích lidé. Není to však tak dlouho, kdy AČR měla kromě těchto velkých újezdů více než 60 malých újezdů – posádkových cvičišť, střelnic a podobných prostorů, rozmístěných po celé ČR. Všechny tyto prostory armáda opustila a její výcvik probíhal ve zmíněných pěti rozlehlých vojenských újezdech. V pracovních dnech jsou újezdy vytíženy mezi 80 až 90 procenty. Ministr obrany K. Kühnl zdůraznil, že AČR, čítající dnes přibližně 40 000 lidí, z nichž se rekrutuje asi 25 000 vojáků v uniformách, se bez těchto pěti újezdů neobejde vzhledem k tomu, že se již zbavila oněch 60 menších prostorů.

Něco ještě může být jinak

Existenci pěti vojenských újezdů ale nepovažuje ministr Kühnl za dogma na věky věků. Reforma AČR probíhá v určitých etapách. Jednou z těch dvou významných etap bude konec roku 2006, kdy má armáda dosáhnout takzvaných počátečních operačních schopností. Po této etapě bude následovat významné zhodnocení postupu reformy a případné úpravy. To je začátek roku 2007 nebo první polovina tohoto roku, kdy je možné uvažovat o tom, zda opravdu armáda definitivně opustí všechny posádky, které má nyní v plánu opustit. Například Tábor. „To je okamžik, kdy je možné uvažovat o tom, zda armáda opravdu do budoucna navždy potřebuje pět vojenských újezdů, zda by jeden nemohl být zcela zpřístupněný veřejnosti a předán třeba kraji nebo obci. Ale dřív tato úvaha nemůže začít,“ řekl ministr. Zároveň však je pro zpřístupnění částí vojenských újezdů široké veřejnosti již nyní.

Pyrotechnická očista a 230 km cyklostezek

Do dvou let by měla armáda zpřístupnit okraje dosud uzavřených vojenských výcvikových prostorů pro pěší turistiku a cykloturistiku, jízdu na koni i sběr lesních plodin. Má být vybudováno kolem 230 kilometrů stezek pro cyklisty. Například v prostoru Boletice na Českokrumlovsku přibude 52 kilometrů tras pro cyklisty, na dělostřelecké a letecké střelnici v Brdech bude k dispozici 92 kilometrů stezek pro pěší a cyklisty. Studie k civilnímu využití vojenských újezdů je již zpracována. Měla by být dokončena do roku 2007. Ministerstvo obrany ČR to nemá podle Kühnla přinést velké finanční výdaje. Značení turistických cest dělá armáda ve spolupráci s Klubem českých turistů. V místech, kam budou moci vstupovat turisté, proběhne pyrotechnická očista, která nebude příliš nákladná.