Hodnota přírody je pro nás základním kapitálem: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:29

RNDr. Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje:

• Jihočeský kraj je vnímán jako jeden z nejmalebnějších, s unikátní přírodou a památkami. Co vedlo k takovému bezmála idylickému dojmu?

Odhlédneme-li do historie, nebývaly jižní Čechy vždycky tak přívětivé. To, že se z močálovitého prostoru stala duchovní krajina lidské tvořivosti, je záležitostí našich předků. Lidé zde byli vždy pracovití a i v dobách totality žili pod vlivem svobodného světa díky možnosti sledovat rakouskou a německou televizi. Záhy po roce 1989 obce a města navázaly úzké vztahy s našimi jižními sousedy a získané zkušenosti dokázaly účinně využít. Také krajská samospráva se snaží reflektovat příznivé podmínky regionu a rozvíjet je v duchu motta, které jsme si dali již ve volebním roce 2000: Jižní Čechy – dobré místo pro život. V rámci Programu rozvoje kraje podporujeme aktivity různých subjektů, ať to jsou obce, podnikatelé či nestátní neziskové organizace. Každoročně dotujeme z rozpočtu kraje rozvojové projekty v různých okruzích částkou kolem sta milionů korun.

• Kraj patří rozlohou k největším v zemi, má strategickou polohu na trase sever–jih, avšak minimální počet kilometrů dálnice. Do jaké míry tento handicap determinuje další rozvoj regionu?

Jednou ze základních priorit je rozvoj dopravní infrastruktury. Přestože je dálnice stavbou nadregionálního významu, vláda na ni přispívá částkou, neumožňující její realizaci v dohledné době. Přitom pro jižní Čechy má dálnice význam ekonomický i bezpečnostní. Bez odpovídající infrastruktury tu zahraniční investoři váhají zakládat další firmy, které by znamenaly nové pracovní příležitosti. Stávající dopravní zatížení směrem na Tábor i na státní hranici provází neúnosně vysoká nehodovost. Současný stav neblaze ovlivňuje i cestovní ruch, neboť dlouhá doba strávená na nevyhovujících silnicích limituje zájem turistů o návštěvu kraje. Mezi prioritní dopravní trasy lze zařadit silnici, respektive budoucí dálnici a rychlostní komunikaci 1/3 respektive D3/R3 Praha–Tábor–České Budějovice–státní hranice s Rakouskem a silnici I/4 Praha–Strakonice–státní hranice s Bavorskem. U železniční infrastruktury se jedná o IV. tranzitní železniční koridor Berlín–Praha–České Budějovice–státní hranice s Rakouskem. Kraj převzal od státu pět a půl tisíce kilometrů silnic druhé a třetí třídy s 1043 mostními objekty v natolik zanedbaném stavu, že odhad nákladů nutných na jejich obnovu činil sedm miliard korun. Jihočeský kraj už vynaložil na opravu silnic a mostů téměř jednu miliardu korun. Dalším krokem bude schválený program obnovy zhruba dvaceti procent krajské silniční sítě s předpokládaným finančním rámcem 2,2 miliardy korun. Snažíme se rovněž reflektovat potřeby podnikatelské sféry a mobilitu pracovní síly, na území kraje budeme postupně uvádět v život integrovaný dopravní systém.

• Jste jedním ze čtyř krajů v zemi, jímž procházejí hranice s dvěma sousedy. Předpokladem pro vzájemnou komunikaci jsou legislativně ukotvené přeshraniční smlouvy. Čeho lze vzájemnou spoluprací dosáhnout?

Základ dobrých sousedských vztahů vznikl již v minulosti díky výhodné geografické poloze. Smluvně je partnerství zakotveno s regiony Horní Rakousy a Dolní Rakousy, dohody o spolupráci máme s Dolním Bavorskem, švýcarským kantonem Bern a Košickým samosprávným krajem. S Horními Rakousy a Dolním Bavorskem jsme ustanovili odborné skupiny, které se zabývají řešením konkrétních problémů, týkajících se zejména územního plánování, dopravního propojení, krizového řízení, rozvíjení kulturních aktivit a kontaktů mezi školami. Velkým přínosem pro přeshraniční spolupráci je realizace dílčích společných projektů i vzájemná výměna zkušeností, přičemž významnou funkci zde plní euroregiony. Euroregion Šumava, který sdružuje 109 rakouských, 83 bavorských a 84 českých obcí, zahrnuje největší souvisle zalesněné území střední Evropy (16 345 km2), a proto jeho aktivity zohledňují především nutnost zachování tohoto jedinečného přírodního potenciálu. Česko-rakouský euroregion Silva Nortica, ustavený v roce 2002, tvoří sdružení právnických osob Jihočeská Silva Nortica s 39 městy a obcemi a šesti právnickými osobami, dolnorakouskou část zastupuje sdružení Europaplattform pro Waldviertel s 81 městy a obcemi. Tento euroregion se zaměřuje především na přeshraniční aktivity v oblasti regionálního rozvoje a na spolupráci v sociální a hospodářské oblasti. To, že čeští manažeři dokáží připravit kvalitní podmínky pro rozjezd investic, potvrzuje skutečnost, že ve více než polovině menších a středních firem našeho kraje je již německý nebo rakouský kapitál. Bohužel v obráceném poměru se setkáváme s naprosto rozdílnými podmínkami, například rakouská legislativa je v tomto ohledu natolik náročná, že to de facto znemožňuje rozvoj českých firem za hranicemi. Další úskalí představuje již zmíněná problematická dopravní infrastruktura. Projekt Jihočeského kraje Euro – koridor sever-jih (ECNS) by měl při spolupráci s regiony Horní Rakousy, Štýrsko a Sasko, s Ústeckým a Středočeským krajem a s hlavním městem Prahou napomoci obnově tradičního dopravního spojení na ose sever–jih. Slibujeme si od tohoto projektu především ekonomický efekt, protože kolem Berlína vzniká významná průmyslová lokalita a bylo by obrovskou chybou, kdyby jižní Evropa byla se severním rozvojovým prostorem propojena trasou mimo naši republiku. Chceme, aby se dopravní koridor stal chodbou plnou dveří, jimiž se bude příjemně vstupovat do našeho regionu, nabízejícího podnikání, bydlení i rekreaci. Narážíme však na problém v případě železničního tranzitního koridoru, kde Rakušané prosazují mezi Budějovicemi a Lincem pouze optimalizaci stávající jednokolejové trasy s možnou rychlostí vlaků jen do 100 kilometrů za hodinu, zatímco mezi Prahou a Českými Budějovicemi je uvažována trať dvoukolejná, umožňující rychlost do 160 kilometrů za hodinu. Tak by na trati koridoru vzniklo méně propustné hrdlo, blokující zejména nákladní dopravu. Rakouský návrh je navíc v přímém rozporu s projektem, který byl schválen Evropskou unií a zařazen do seznamu sítě TEN nejvýznamnějších dopravních projektů v rámci EU. Na druhou stranu přeshraniční spolupráce přináší mnoho nadstandardních výsledků, ať již v kultuře nebo turistickém ruchu.

• Na území kraje se rozkládají tři chráněné krajinné oblasti – Šumava, Třeboňsko a Blanský les, prvně jmenovaná je zároveň největší v zemi. Je zvýšený režim péče o krajinu přínosem pro rozvoj kraje nebo spíše zátěží?

Pro nás je hodnota přírody zásadním kapitálem; to, co jinde představuje průmyslová zóna, to je u nás, co by potenciál rozvoje regionu, krásná a poměrně zachovalá příroda. Její ochrana je proto jedním z významných kritérií pro strategické cíle ve všech oblastech rozvoje. Kraj spatřuje svou úlohu v prosazování takových postupů ochrany přírody, které zaručují obyvatelům plnohodnotný život. Grantový program Tvorba krajiny a podpora biodiverzity má za cíl motivovat obce a další subjekty k přípravě a realizaci ekologických opatření a umožnit efektivněji čerpat dotační účelové prostředky z externích finančních zdrojů. V roce 2004 bylo uzavřeno dvacet grantových smluv, z nichž osmnáct příjemců byly obce a města. V tomtéž roce byl také vyhlášen grantový program Podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury v celkovém finančním objemu 31,7 milionu korun. Z této částky bylo pokryto 27 akcí. Z vyhlášeného grantového programu Ochrana před povodněmi bylo poskytnuto v minulém roce téměř 24 milionů korun na 41 akci. Vnímáme své povinnosti vůči přírodě především v souladu s potřebami člověka a nikoliv proti člověku samotnému. Lidé zde chtějí žít, podnikat, nabízet své produkty, ne se stát trpěnými návštěvníky či domorodci, kteří zajišťují místní kolorit. Bohužel Správa Národního parku Šumava praktikuje poněkud problematickou ochranu přírody, spočívající mimo jiné ve velmi nebezpečném experimentu, jehož klíčovou roli má kůrovec. Vedeme nyní diskuse, jakými metodami zachránit napadený les. Správa parku se snaží rozšířit bezzásahové zóny, v nichž má kůrovec volné pole působnosti pro své dílo zkázy. Argumentuje tím, že kůrovec zničí jen takzvaně horní patro lesa, zatímco v dolním patře a v půdě zůstává život, umožňující zrod nového lesa. Podle jiné teorie ochránců přírody naopak hrozí, že šumavské lesy, po staletí lesnicky obhospodařované, bez citlivého působení lidské ruky zahynou. Kůrovec může napadnout lesy v druhých zónách, dokonce i vzdálenější porosty, patřící jiným vlastníkům, čímž může dojít k neřízenému procesu s výsledkem, že Šumava již nebude zelená. Vědec v této modelové situaci obvykle volí metodu experimentu, kdy za definovaných výchozích podmínek nechá zkoumaný proces proběhnout v laboratoři a sleduje v reálném čase průběh a výsledek. Jako představitel Jihočeského kraje si kladu zásadní otázku –jedná se vůbec o experiment a kdo je experimentátor? Kdo je ta osoba, mající oprávnění experiment provádět a nést odpovědnost za jeho výsledek? Znamená to, že na území obcí Jihočeského a Plzeňského kraje probíhá pokus, jehož výsledek může ovlivnit široké okolí a znamenat škody, za které nikdo nenese odpovědnost. Kraj nechce a ani nemůže být rozhodčím pro názorovou rozepři ekologů, na druhé straně nemůžeme nečinně přihlížet, a proto stále nabízíme jednání. Na základě práce expertní skupiny, již jsme v rámci Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad s Plzeňským krajem vytvořili, byl zpracován dokument O Šumavě společně, nabízející kompromisní řešení pro ochranu přírody a rozvojové záměry zdejších obcí. Vedeme nyní také diskuse o rozsahu bezzásahového území; podle našeho názoru má být v první zóně maximálně dvacet procent území, Správa NPŠ uvažuje od třiceti procent výše.

• V souvislosti s cestovním ruchem se očekávají značné možnosti od převedení Vojenského Újezdu Boletice pod veřejnou správu. Můžete stručně nastínit aktuální stav tohoto úkolu?

Od ministra obrany Karla Künhla mám přislíbeno, že v dohledné době opět zahájíme jednání v této záležitosti. Jako představitel Jihočeského kraje jsem zavázán usnesením zastupitelstva, které mi uložilo podnikat na příslušných místech kroky k převedení území Vojenského Újezdu Boletice pod veřejnou správu. Výše nákladů na odstranění ekologických a pyrotechnických zátěží je odhadována na dva a půl až pět miliard korun. To se vymyká možnostem jak Armády ČR, tak Jihočeského kraje. Bude tedy nutné hledat společný postup pro přesné vyčíslení škod a zajištění finančních prostředků na jejich odstranění ze státního rozpočtu ČR, případně z fondů EU. Vyjádření ministra obrany, že Armáda ČR se za určitých podmínek může obejít bez boletického vojenského Újezdu, přineslo dobrou zprávu pošumavským obcím, usilujícím prostřednictvím řádně zvolených zástupců o smysluplné využití krajiny. Jihočeský kraj plně podporuje tuto myšlenku zejména proto, že oblast Českokrumlovska a Prachaticka v sousedství vojenského prostoru se potýká s největší nezaměstnaností v rámci regionu. Revitalizace prostoru s případným využitím v oblasti cestovního ruchu by přinesla nové pracovní příležitosti. Teprve po převedení vojenského Újezdu zákonem a převedení jeho majetku pod kraj by se začalo jednat o možnostech budoucího využití prostoru v rámci pořízení územních plánů s jasnými pravidly, poskytujícími dostatečný prostor i ke stanoviskům ochrany přírody. Lze předpokládat, že nádherná krajina Boleticka by našla uplatnění zejména v cestovním ruchu, který ostatně v celém kraji významně ovlivňuje ekonomickou prosperitu. Zájem turistů podmiňuje i raritní množství zdejších hradů, zámků, tvrzí, sakrální architektury i památkových objektů, které nabízejí historická centra měst, často prohlášená za památkové rezervace. Světově oceněným unikátem se stal Český Krumlov a obec Holašovice, památky zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky absenci těžkého průmyslu je místní příroda mimořádně uzpůsobilá k relaxaci, odpočinku a poznávání. Novým a podporovaným trendem se stává venkovská turistika.

• Jak krajský úřad spolupracuje s úřady s rozšířenou působností a s obcemi při monitorování problémových okruhů?

S obcemi spolupracujeme velmi úzce; osobně se snažím mít přehled o tom, jaké jsou problémy v jednotlivých okresech, jezdím pravidelně do území, setkávám se s představiteli obcí i podnikatelské sféry. Když se rušily okresní úřady, vyvstaly obavy o kontinuitu výkonu státní správy v přenesené působnosti, ale nic dramatického se nestalo. Byla to zásluha zejména pověřených obcí III. stupně a jejich zastupitelů, kteří převzali úkoly s veškerou zodpovědností a je to tak stále. Momentálně pracovníci krajského úřadu poskytují metodickou pomoc těm obcím, u kterých se projevily nedostatky při přezkumu hospodaření a upozorňují je na chyby, jichž se dopouštějí. Jde nám o to, aby se v příštím roce při zpracování auditu obce vyvarovaly zbytečných problémů.

• V rozvojovém dokumentu kraje je na čelních místech otázka zajištění vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb. Jaké konkrétní kroky jsou podnikány?

Kraj převzal v uplynulých letech od státu nemocnice, domovy důchodců a ústavy sociální péče ve velmi diferencovaném stavu – na jedné straně moderní zařízení, která snesou přísná evropská měřítka a na druhé straně zastaralé provozy. Podařilo se nám transformovat zdravotní záchrannou službu do jednoho právního subjektu se sedmi okresními pracovišti s třiceti výjezdními místy s příslušným technickým zázemím. Zastupitelstvo kraje na zářijovém zasedání schválilo změnu právní formy šesti nemocnic, které budou k 1. lednu 2006 vloženy do nově založených akciových společností. Včetně českobudějovické nemocnice, která je akciovou společností již druhým rokem, je bude řídit ve společném holdingu nově založená akciová společnost Jihočeské nemocnice. Nemocnice zůstanou stoprocentně vlastněné krajem, nepřemýšlíme o žádných prodejích či pronájmech. Jihočeský kraj se stal zřizovatelem také 189 středních škol, učilišť a školských zařízení. Základním úkolem je vytvářet koncepci školské sítě tak, aby vzdělanostní struktura absolventů byla v souladu s potřebami pracovního trhu regionu. Týká se to zejména technických oborů, kdy kraj hodlá vytvářet ve spolupráci se zaměstnavateli takové podmínky, jež by absolventům umožnily nastoupit na místa, pro která se studiem připravovali. Za spoluúčasti Jihočeské hospodářské komory se podařilo zpracovat základní přehled profesí, které budou nejžádanější. V souvislosti s demografickým vývojem jsme byli nuceni zahájit optimalizaci školské sítě tak, aby byla zachována druhová nabídka. Již dnes je zřejmé, že za patnáct let bude o třicet procent méně dětí vycházet ze základních škol a této situaci se musíme přizpůsobit. V současné době máme 169 škol a školských zařízení, jejichž počet se k počátku příštího roku sníží o dalších 28. Ve střednědobém výhledu počítáme ještě s další etapou slučování, přičemž hodláme zachovat strukturu vzdělávacího systému tak, aby v každém správním obvodě bylo jedno gymnázium a jedna střední odborná škola. Počet škol by se měl do roku 2010 snížit na 119, avšak zájemci musí mít možnost studovat vybraný obor, byť v jiném městě.

• Ekonomiku regionu vytváří především střední podnikatelská vrstva. Jak Krajský úřad napomáhá rozvoji malého a středního podnikání?

Podnikání patří mezi priority kraje, které každoročně stanovuje Akční plán a z něho vycházející dotační politika. Formou krajských projektů, na nichž se podílejí týmy odborníků, a prostřednictvím grantových schémat se soustřeďujeme v oblasti podpory podnikání zejména na příliv investic, rozvoj malého a drobného podnikání a na regionální inovační strategie. Připravili jsme například informační systém, který nabízí případným investorům databázi průmyslových zón, potenciálních subdodavatelů a relevantní statistická data. V úzké spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou byl navržen regionální informační systém pro podnikatele, ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou kraj zase pravidelně vyhlašuje granty na zvýhodněné úvěry pro drobné živnostníky. Pracujeme rovněž na projektu, který má za cíl vytvořit fungující prostředí pro rozvoj inovací a využívání progresivních technologií v Jihočeském kraji. V minulém volebním období jsme 25 miliony podpořili přípravu podnikatelských projektů, z nichž se mnohé úspěšně ucházely o dotace z fondů EU v rámci Společného regionálního operačního programu. Máme zájem, aby jejich projekty byly realizovatelné, a proto hodláme granty tohoto typu vyhlašovat i pro další období. Jihočeský kraj podporuje i takové projekty, jejichž realizace ovlivní podnikatelské prostředí větších částí regionu. Patří mezi ně například Rekultivace a odstranění ekologické zátěže po hydrometalurgickém zpracování uranových rud v oblasti obcí Dívčice, Mydlovary a Olešník – region Blata, kde se ucházíme o finanční prostředky EU, či Chlum –centrum zimních sportů, vznikající na bázi partnerství podnikatelů a veřejného sektoru.

Od roku 2000 je realizován projekt Biotechnologický park Nové Hrady, využívající stávající vědecký a vzdělávací potenciál Akademického univerzitního centra Nové Hrady jako jednoho z rozvojových center celého regionu. Ve spolupráci s městem Prachatice a soukromými podnikateli vznikl Projekt St. Margareta Spa – Léčebné centrum sv. Markéty v Prachaticích, obnovující tradici kvalitního lázeňství, regenerace a rekreace. V neposlední řadě je to i již zmiňovaný projekt Eurokoridor sever–jih.

• Jihočeský kraj má bohatou kulturní tradici. Jakými nástroji úřad motivuje péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví?

Kraj se v roce 2001 stal zřizovatelem Alšovy jihočeské galerie, Jihočeského muzea a Jihočeské vědecké knihovny. V roce 2003 přibyly další instituce, takže nyní se staráme o dvanáct organizací, jež se významně podílejí na utváření kulturního života. Samospráva kraje není organizátorem jednotlivých kulturních akcí, ale snaží se vytvářet optimální materiální podmínky. Vypisujeme granty na záchranu movitého i nemovitého dědictví, průměrně se jedná o 25 milionů korun ročně.

Nyní jsme vypsali program na záchranu sakrálních památek v krajině, který se velmi osvědčil. Formou příspěvků podporujeme celou škálu kulturních aktivit, dotace pro zvlášť významné akce nadregionálního významu zařazujeme přímo do rozpočtu kraje. Snažíme se tak nejen zachovat, ale i rozvíjet duchovní dimenzi kraje. Je to naše povinnost vůči kulturní tradici regionu, o jejíž vznik se postarali naši předci.

…kraj převzal od státu pět a půl tisíce kilometrů silnic druhé a třetí třídy s 1043 mostními objekty v natolik zanedbaném stavu, že odhad nákladů nutných na jejich obnovu činil sedm miliard korun…

…čeští manažeři dokáží připravit kvalitní podmínky pro rozjezd investic: ve více než polovině menších a středních firem kraje je již německý nebo rakouský kapitál. Bohužel v obráceném poměru se setkáváme s naprosto rozdílnými podmínkami…

…výše nákladů na odstranění ekologických a pyrotechnických zátěží boletické lokality je odhadována na dva a půl až pět miliard korun. Tyto částky se vymykají možnostech jak Armády ČR, tak Jihočeského kraje…

…když se rušily okresní úřady, vyvstaly obavy o kontinuitu výkonu státní správy v přenesené působností, ale nic dramatického se nestalo. Byla to zásluha zejména pověřených obcí III. stupně a jejich zastupitelů, kteří převzali úkoly s veškerou zodpovědností…

…připravili jsme například informační systém, který nabízí případným investorům databázi průmyslových zón, potenciálních subdodavatelů a relevantní statistická data. V úzké spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou byl navržen regionální informační systém pro podnikatele, ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou kraj zase pravidelně vyhlašuje granty na zvýhodněné úvěry pro drobné živnostníky. Pracujeme rovněž na projektu, který má za cíl vytvořit fungující prostředí pro rozvoj inovací a využívání progresivních technologií v Jihočeském kraji…