Starostové rozšíření nechtějí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:29

Šumavské obce by měly dostat stejná práva – Stačí jednoduchá novela zákona o ochraně přírody

Co my na to

Podle posledních zpráv podepsali zástupci Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les začátkem týdne memorandum o společném postupu v obou částech Šumavy.

Šumava – Je to jistě pozitivní a dobře myšlený krok. Vzhledem k naprosto rozdílným přírodním poměrům těchto částí Šumavy však obtížně realizovatelný. Mimo jiné to znamená sjednotit i legislativu a povinnosti i práva odpovědných státních úřadníků i zástupců místní samosprávy zejména v I., takzvaných bezzásahových zónách národních parků. „Vezměme Bavorsko přes kopírák,“ tak nazval svůj článek v Šumavských novinách publicista, divadelní historik a ekologista Vladimír Just. Ano vezměme, říkám i já (odpůrce Justových názorů na šumavský národní park) a dejme obcím v NP Šumava stejná práva, jaká přiznal zemský sněm obcím v bavorském parku.

Poprvé od zřízení NP Bavorský les už nejsou zdejší občané „donucováni ke svému štěstí“, napsal pasovský deník Passauer Neue Presse. Komentoval tak rozhodnutí zemského sněmu, který vyhradil obcím právo veta k zřizování nových prvních zón parku. V rozšiřovaném území NP mají být I. zóny vytvořeny jen tehdy, když všechny obce zastoupené v komunálním výboru parku (srovnatelné s Radou parku u nás) s tím souhlasí. Přiznal tak právo těm, kteří nesou zodpovědnost za region, jehož je NP nedílnou součástí. Jaký osud by pak měla nová strategie MŽP o rozšiřování I. bezzásahových zón v šumavském NP?

Národním parkem Šumava je přímo dotčeno 22 obcí, které mají i zastoupení v jeho radě. Kdyby tyto obce získaly od našich zákonodárců takovéto právo veta, odzvonil by nové strategii umíráček. Drtivá většina šumavských obcí totiž tuto strategii o rozšíření I. zón odmítá. Kdo vlastně rozšiřování prvních zón prosazuje? Je to především občanské sdružení Hnutí DUHA prostřednictvím veterinárního lékaře Bláhy, které má v otázkách NP Šumava rozhodující vliv na ministerstvu i Správě NPŠ. Své dlouhé prsty z Bruselu natahuje i exnáměstek MŽP Miko. Ředitel Správy NPŠ Pavlíčko je jen pěšákem na poli a bere na sebe podstatný díl odpovědnosti. Tuto omezenou „sílu“ podporuje několik „odborníků“ především z Entomologického ústavu AV ČR z oblasti základního výzkumu na úrovni molekulární či organizmové, bez hlubších znalostí lesních ekosystémů. Co by mělo následovat? Šumavské obce by měly získat od našich zákonodárců stejná práva při konstituování prvních zón v NP. Stačí jednoduchá novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Nutná by ovšem byla poslanecká iniciativa. (Od MŽP návrh takové novely vzhledem k známým skutečnostem očekávat nelze). Schválení novely by pak nemělo být problémem. Nedovedu si představit, až na výjimku, poslance, který by hlasoval proti vůli většiny občanů. Právní rámec pro činnost v NP Šumava je vymezen nařízením vlády ČR č. 163/91 Sb. a částečně též zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zejména v poslední době se jeví takováto právní úprava nedostatečná, a to i vzhledem k podepsanému memorandu. Je nejvyšší čas, aby příslušné ministerstvo začalo připravovat zákon o NP Šumava.