Část Šumavy je výrazně zatížena imisemi: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:30

Rozbor lesních porostů a půdy v oblasti Nýrská odhalil zajímavé skutečnosti ovlivněné i zdroji znečištění z Německa

Klatovy – Nedostatek vápníku a nízká koncentrace fosforu se nepříznivě projevuje ve výživě lesních porostů v katastru Lesního hospodářského celku Nýrsko. Lesy jsou zatíženy imisemi síry a dusíku přímo i prostřednictvím kyselých depozic. Lesní půdy zde vykazují nadměrnou kyselost.

Tyto skutečnosti vyplývají z rozboru a vyhodnocení výsledků analýz vzorků lesních půd a asimilačních orgánů lesních dřevin. Rozbor prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech. O této skutečnosti jsme měli možnost hovořit s ing. Najmanem, ředitelem oblastního inspektorátu Lesů České republiky v Klatovech.

Lesní hospodářský celek Nýrsko zahrnuje bývalé lesní správy Dešenice, Královský hvozd, Liščí a Klatovy. Půdní vzorky byly odebrány v prvním pololetí roku 1992. Nejjižnější částí jsou oblasti Šumavy a Novohradské Hory. Nejrozsáhlejší pak je Předhůří Šumavy a Novohradských hor a malá část Západočeské pahorkatiny.

V rámci prováděného výzkumu byly zohledněny potřeby lesnické praxe. Provedený rozbor stanovil následující parametry půdních vzorků pro horizonty 0,2 až 0,7 a vzorky asimilačních orgánů.

Vzhledem k hustšímu osídlení v oblasti Nýrska a Klatov a emisím z průmyslových podniků v těchto městech jsou předhůří i pahorkatina zatíženy imisemi. Na jejich výskytu se ovšem podle vyjádření odborníků podílejí i zdroje vyskytující se nejen na našem území, ale i v sousedním Německu. Význam mají sloučeniny síry a dusíku, a to jak v přímém vlivu, tak i kyselé depozice.

Na celém kontrolovaném území převažují půdy kyselé. Ve čtyřech případech ze dvaadvaceti odebraných vzorků byla zjištěna dokonce extrémní kyselost. Z pohledu hlavních živin jde o půdy s nízkou zásobou přístupného fosforu. Vysoká je naopak zásoba draslíku. Stejně vysoké jsou koncentrace železa a hliníku v půdním roztoku a je pravděpodobný jejich toxický vliv na kořeny dřevin. Projevují se i změny ve stavech porostů. Silně exponované jsou polohy na Špičáku, kde hlavní vliv mají plynné sloučeniny síry z dálkového transportu. To se projevuje na asimilačních orgánech defoliací a vymizením citlivých lišejníků. Defoliace se projevuje pravděpodobně i vlivem ozónu i na jiných místech. Významným indikátorem poruchy výživy je výskyt žloutnutí porostů. Jedná se o takzvané „nové poškození lesů“ v oblasti Královského hvozdu. Nepříznivý stav je ve vyšších polohách v bukových porostech, který se projevuje změnou barvy listů a prosycháním. Ve výživě porostů se projevuje nedostatek vápníku a nízká koncentrace fosforu. To se může následně promítnout do zdravotního stavu porostů, postupnouztrátou vitality.