Cíle Plánu péče o NP Šumava: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 06:30

Dlouhodobým cílem Plánu péče je dotvoření NPŠ jako světově uznávané kategorie ochrany přírody (viz definice NP II. kategorie dle IUCN).

Krátkodobý cíl je zastavení devastace území a podpora ekologické stabilizace, stabilizace místního obyvatelstva, obnova pocitu sounáležitosti regionu, začlenit území do naplnění dlouhodobého cíle a vytvořit podmínky pro nedestruktivní ekonomický rozvoj oblasti.

Dosavadní ekonomika oblasti je charakterizována rozvíjejícím se sektorem služeb – cestovní ruch a vyrovnaným hospodařením ve výrobní sféře (lesnictví, zemědělství). V roce 1985 bylo k dispozici na Šumavě 54 000 lůžek s tím, že už v současné době vlivem privatizace díky atraktivitě území dochází k výraznému nárůstu možností ubytování, a to především v soukromí (jen Železná Ruda má dnes přes 8 000 lůžek). Odhadovaný dnešní roční obrat z cestovního ruchu území, řešeného územním plánem při 60% využití, činí minimálně 2 mld. Kčs ročně. Do roku 2010 bude tato hodnota výrazně stoupat (zvyšování ubytovací kapacity, počtu služeb, zpestření škály služeb, vyšší využitelnost prostoru). Pro srovnání můžeme uvést efekt plynoucí z lesnictví, kdy roční etát (vysv. red.: množství dřeva, které lze těžit, aniž se naruší podstata lesa) v NPŠ představuje zisk cca 100 mil. Kčs (při obratu cca 200 mil. ročně). Existence NPŠ zajišťuje dlouhodobou atraktivitu území právě pro rozvoj služeb. Výrobní sféra dnes jasně již není a v budoucnu nebude hlavním zdrojem financí regionu. Naopak využíváním lesa podle poslání NP povede ke zvýšení atraktivity celého prostoru pro zvýšení druhové rozmanitosti, a tím i pro turismus a účelovou rekreaci.

Dosavadní vývoj osídlení má převážně klesající tendenci vzhledem k zastoupení menších sídel (pod 1 000 obyvatel). Zisky z výr. sféry a její struktura nebyly schopny stabilizovat populaci místních obyvatel vzhledem k chybějícímu či specificky zaměřenému terciéru a omezenému výběru pracovních míst. Současný rozvoj služeb a servisu NP se může stát zásadním zdrojem stabilizace místního obyvatelstva.

Systém péče o krajinu prosazovaný v celé CHKO a v části NP s navrhovaným managementem tradičního využití a enkláv si vyžádá ve skutečnosti potřebu více pracovních míst, než je tomu v současné době (systém „ekologicky citlivého“ pěstování lesa, využití jemných technologií v lesnictví a zemědělství), přičemž hlavním zdrojem obživy obyvatelstva a stabilizace sídel se jednoznačně stane zaměstnanost ve službách, jako je tomu i v jiných částech západní Evropy s podobným charakterem.

Důležitým efektem prosazovaným Plánem péče je i návrat drobných řemesel, typických pro život na Šumavě, který by měl zajistit obnovu identity oblasti, a pro který je vytvořen prostor nejen v Plánu péče, ale jejich rozvoj bude akcentován především v Plánu péče o CHKO, který na Plán péče o NP bude navazovat.

Ing. Jiří Kec, ředitel Správy Národního parku Šumava ve Vimperku