Padnou nejvýše tři procenta: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Padnou nejvýše tři procenta |Author=Ivana Harantová |Date=1999-05-05 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Respondent= }} Ve…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:30
| Padnou nejvýše tři procenta | |
|---|---|
| Author | Ivana Harantová |
| Date | 1999-05-05 |
| Source | Klatovský deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (NP a CHKOŠ) popírá oprávněnost tvrzení představitelů Hnutí DUHA o budoucích rozsáhlých těžbách v prvních zónách parku.
„V prvních, tedy nejpřísněji chráněných zónách národního parku byly až doposud jakékoli zásahy vyloučeny. Kácení v těchto lokalitách však minulý měsíc schválil dokonce i ministr životního prostředí, který tak porušil doporučení vědecké rady parku. Ta případné zásahy žádala omezit pouze na výjimečné případy, zatímco vedení parku hodlá přistoupit k masivnímu kácení,“ kritizuje Jiří Koreš z Hnutí DUHA.
„Nevím, z jakého důvodu jsou představitelé tohoto hnutí přesvědčeni, že ministr svým rozhodnutím porušil doporučení Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava. Její členové v závěru loňského roku skutečně doporučili výjimečné, diferencované zásahy proti kůrovci v prvních zónách. Miloš Kužvart z tohoto doporučení vycházel a své rozhodnutí dokonce velmi podobně formuloval,“ namítá mluvčí Správy NP a CHKOS Zdeněk Kantořík.
Ten dále vysvětlil, že všech sto třicet pět prvních zón národního parku bylo pečlivě posouzeno a poté rozděleno do tří kategorií. První z nich tvoří skupina stabilních zón převážně se smíšeným porostem, kde rozšíření kůrovce nehrozí. Další představují naopak lokality, v nichž už poškození porostu dosáhlo takového stupně, že jakékoli zásahy by neměly smysl. Třetí skupinu prvních zón tvoří labilní, riziková území, v nichž se nalézá po jednom či dvou kolech zhruba dvaceti napadených stromů. „Právě v těchto lokalitách je možno působení brouka ztlumit tím, že několik nově napadených stromů, do nichž na přelomu května a června nalétne, pokácíme. Poražené stromy se odkorní a kůra s larvami se zničí. Kmeny zůstanou ležet na místě,“ popisuje mluvčí.
Podle jeho tvrzení se tento postup dotkne nejvýše tří procent veškerých stromů v prvních zónách. „Rozhodně tedy nepůjde o masivní těžbu. Budeme postupovat tak, abychom neporazili ani jeden strom zbytečně,“ ujišťuje Zdeněk Kantořík.
