Při likvidaci kůrovce častomizí zdravé stromy: Porovnání verzí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Při likvidaci kůrovce častomizí zdravé stromy |Author=Radmila Nagovská |Date=1997-09-01 |Source=Klatovský deník |Genre=ti…“)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:30


Při likvidaci kůrovce častomizí zdravé stromy
Author Radmila Nagovská
Date 1997-09-01
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Další postup v boji proti kůrovci by měl být výsledkem seriozní odborné diskuse

Další stížnost k České inspekci životního prostředí podalo v těchto dnech Hnutí DUHA. Správa Národního parku Šumava údajně i nadále porušuje zákon a rozhodnutí ministerstva životního prostředí o vyhlášení kalamitní oblasti, které těžbu zdravých stromů i sterilních souší na postižených plochách zakazuje.

„Přizvaný specialista na praktickou ochranu genofondu lesních dřevin zjistil v prostoru kůrovcové kalamity těžbu většího množství zdravých, nenapadených stromů, stejně jako i sterilních souší, ze kterých kůrovci již vyletěli. Z této prohlídky existuje i dokumentace zachycená na videokazetě, která je k dispozici,“ uvedl Jiří Koreš, člen Hnutí DUHA. Zároveň vyjádřil obavu z toho, že Správa se tímto způsobem snaží dodržet nasmlouvané objednávky dřeva. Na druhé straně je asanace aktivních kůrovcových stromů prováděna nedbale, takže na skládkách dřeva byly nalezeny i neodkorněné kmeny, ze kterých kůrovec vylétává a opět napadá okolní porosty.

„V prvních zónách národního parku a na bezzásahových plochách většinou k úplnému zničení lesa nedošlo, což tvrdili v uplynulých letech jak vedení Správy, tak i zastánci razantní velkoplošné likvidace lesa. Jen díky tomu, že tu nepřišly ke slovu motorové pily, můžeme tu najít jak živé stromy, které vydržely obrovský nápor brouků, tak i přirozené zmlazení smrků různého stáří, ze kterých roste nový les,“ tvrdí J. Koreš.

Naproti tomu těžby kůrovcových stromů daly vzniknout rozsáhlým holinám, které se během několika příštích desetiletí těžko podaří zalesnit i při vynaložení obrovských finančních prostředků. Holoseč představuje likvidaci lesního ekosystému a je neslučitelná s posláním národního parku. Erozní rýhy, poškození okolních stromů a narušení vodního režimu patří mezi příklady dalších následků necitlivě prováděné těžby.

„Touto stížností žádáme okamžité zastavení nesmyslného drancování lesů v národním parku a zahájení seriozní odborné diskuse o optimálním postupu v jednotlivých lokalitách,“ řekl závěrem Jiří Koreš.