Konference v Srní byla úspěšná: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:31

Příčiny a následky kalamity – I tak by se dal nazvat odborný seminář na téma kůrovcové nákazy na Šumavě, který uspořádal Plzeňský kraj 6. a 7. Října 2003 v Srní. Mezi účastníky setkání byli kromě představitelů plzeňského kraje zástupci šumavských obcí, poslanci, lesníci, členové Hnutí Duha i zaměstnanci Národního parku (NP) Šumava.

„První den jsme absolvovali výlet jednak do míst, kde se vůbec nezasahuje, a byli jsme i tam, kde byly napadené stromy vykáceny a nahrazeny smíšeným lesem. Bylo hodně znát, kdo s jakými názory již přijel a kdo má jaké estetické vnímání krajiny. Někdo vidí mrtvý les a vybaví se mu Krušné hory, jiný vidí malé stromky, strávu, lišejníky a to drobné ožívání zespodu a tvrdí, že to na něj působí pozitivně,“ popisuje začátek semináře hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, který konferenci v Srní moderoval.

Při následné diskusi představili své názory všechny tábory. Svoji vizi přednesl ředitel NP Šumava Ivan Žlábek, názor Hnutí Duha představil Jaromír Bláha, ke slovu se dostali také zástupci lesníků.

„Ta diskuse byla zajímavá, všichni vzali jako vážný argument časovou osu. Jestliže pralesy ve své původní podobě existovaly na Šumavě naposledy v polovině 18. století a měly by se tam přirozenou cestou vracet, museli bychom ujít stejnou cestu. To jsou stovky let. Jde tedy o to zvolit časový horizont v délce několika desítek, možná i stovek let, a vždy vyhodnotit tu předchozí etapu. Podle mne by bylo dobré současnou bezzásahovou zónu ohraničit ochranným pásmem a ponechat ji tak jak je alespoň třicet let a pak rozhodnout o jejím případném rozšíření. Ale napřed si bude nutné ověřit, zda toto je ta správná cesta. Stejně tak bude nutné sledovat, jak se po delší časovou dobu vyvíjejí nově osázené smíšené porosty,“ upozorňuje na největší shodu názorů na problematiku kůrovce, která na konferenci zazněla, hejtman Petr Zimmermann.

Podle něj v současné diskusi o kůrovcové nákaze zaniká podstata problému v detailně vedených, mnohdy až osobně zaujatých dílčích sporech. Prioritou by mělo být jasné vymezení zásahových a bezzásahových zón a pak bude možné tuto situaci řešit racionálněji.

„Měl by se najít vyvážený model ochrany přírody, který bude zároveň slučitelný s žitím obyvatel a existencí turistického ruchu. Důležité bude zvolit přiměřený, dostatečně dlouhý časový horizont v řádu desítek let. Se zástupci NP Šumava, Hnutí Duha a se starosty šumavských obcí se setkáme ještě na jaře příštího roku, kdy společně navštívíme nejen další části NP Šumava, ale zamíříme i do oblastí národního parku v Bavorsku, který bývá také používán jako argument, abychom znovu mohli porovnávat a pokračovat v započaté diskusi,“ představuje další kroky v řešení kůrovcové kalamity na Šumavě hejtman Petr Zimmermann.

Další konference proto bude na přelomu května a června příštího roku, aby její účastníci viděli v době vegetačního období, jak se vyvíjejí místy i téměř dvacet let staré bezzásahové oblasti v sousedním Bavorsku.