Šumavské obce žalují Bursíka kvůli kůrovci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:31

Šumavské obce zažalovaly ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) pro nečinnost při řešení hrozby možné kůrovcové kalamity na Šumavě. Jak včera Právo informovala starostka Volar Martina Pospíšilová (nez.), oznámení podaly obce 17. března u Městského soudu v Praze.

Po loňském orkánu Kyrill totiž správa šumavského národního parku nechala se souhlasem ministerstva ležet v takzvaných bezzásahových zónách zhruba 140 tisíc krychlových metrů dřeva. Obce se nyní obávají toho, že kůrovec vylétne na jaře do jejich vlastních lesů.

Postup správy parku a ministerstva už kromě obcí kritizoval neúspěšně i

jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS). Zastupitelstva jihočeských Volar a západočeských Kašperských Hor dokonce reagovala usnesením, v němž požadují vynětí obecních lesů z národního parku.

„Ze zákona máme povinnost pečovat o obecní lesy a přitom nám v této možnosti brání status parku. Nemáme ani nárok na odškodné,“ sdělila v Pospíšilová.

Starostové šumavských obcí kromě nečinnosti v boji proti kůrovci Bursíkovi vyčítají zejména to, že s nimi nekomunikuje. „Je to jednání o nás bez nás. Proti rozhodnutí ministerstva jsme podali rozklad a nikdo se nám ani neozval,“ konstatovala starostka Stožce Zdeňka Lelková (nezávislá). O žalobě na Bursíka zatím ministerstvo životního prostředí údajně neví. „MŽP zatím informaci o žádné takové žalobě nedostalo, proto se k ní ani nemůže vyjadřovat,“ uvedl mluvčí MŽP Jakub Kašpar.

Další nesrovnalosti se ale týkají i tendence obcí vyčlenit své lesy z území národního parku. „Revizi rozlohy Národního parku Šumava ministerstvo životního prostředí neplánuje, lesy na území národních parků jsou ze zákona ve správě Správy příslušného národního parku,“ řekl Kašpar.

S tím ale nesouhlasí jihočeský senátor za ODS Tomáš Jirsa. „Hranice národních parků nejsou stanoveny zákonem, ale nařízením vlády,“ poznamenal v rozhovoru s Právem Jirsa, který dlouhodobě kritizuje řadu opatření vyhlášených nebo připravovaných na Šumavě.

Ta vesměs omezují pohyb turistů a komplikují život zdejším podnikatelům. Mezi ně například patří další omezování splouvání Teplé Vltavy. I Jirsa si postěžoval na obtížnou komunikaci se správou parku.

Bez výhrad se k němu přidala i západočeská senátorka za opoziční ČSSD Jiřina Rippelová. „Přes proklamovanou snahu nového vedení Národního parku Šumava se nedaří najít na Šumavě shodu či kompromis,“ uvedla.

Typickým příkladem jednání za zavřenými dveřmi byla podle Jirsy příprava údajně dlouho utajovaného dokumentu Prohlášení Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les o vytvoření společného jádrového území 13 900 hektarů, takzvaného Divokého srdce Evropy.

„Prohlášení mělo být tajně podepsáno 13. března v Železné Rudě. Starostové šumavských obcí získali text prohlášení až na základě důrazné žádosti předsedy Rady parku Jan Stráského jeden den před připravovaným podpisem.Po negativní reakci obcí, hejtmanů a místně příslušných senátorů nakonec prohlášení podepsáno nebylo,“ zdůraznil senátor.