Mladé stromky kůrovci nechutnají: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:31

Národní park z helikoptéry – Vědci pravidelně usedají do vrtulníku a z výšky mapují výskyt kůrovce na Šumavě. Tento týden s nimi letěli i redaktor a fotoreportér Mladá frontaDnes. Mezi uschlými stromy tak mohli vidět ostrůvky mladých dřevin, coby zárodky nového zdravého lesa.

Borová Lada – Pilot vrtulníku Jaromír Krestýn už takových pomalých a nízkých letů nad šumavskými lesy zažil několik. Na palubě helikoptéry s ním často létají vědci, kteří mimo jiné fotografují, jak se šíří kůrovec i jak se lesy zmlazují. Jeho modrožlutá helikoptéra proto létá nízko nad hlavami udivených turistů v nejnavštěvovanějších i nejcennějších místech národního parku.

Tento týden při snímkování lesů na začátku druhého – takzvaného letního rojení kůrovce, seděli na palubě i redaktor a fotoreportér Mladá frontaDnes.

Šumava je z výšky krásně zelená a mezi uschlými plochami jsou vidět ostrůvky mladých stromků, které už kůrovce nelákají.

„Kůrovec zasáhne nanejvýše pět procent výměry parku, tedy zhruba čtyři tisíce hektarů lesů. To se nám už nyní potvrdilo podle rychlosti, jakou postupuje. Tyto monitorovací lety nám pomohou rozhodovat, jak se bude proti kůrovci dále zasahovat,“ říká vedoucí sekce výzkumu na správě šumavského národního parku Zdeňka Křenová.

Stromy v Bavorsku jsou suché Při letu nad hranicí Šumavy s Bavorským lesem je vidět, jak je česká strana zcela zelená, zatímco bavorskou pokrývají jen hektary suchých stromů, mezi nimiž se občas objeví ostrůvky mladých smrčků. Rozdíl, jaký snad nikdy nikde jinde neuvidíte tak markantně. Německé bezzásahové území je suché, ale zmlazuje se. Dopadne to tak i u nás a jak dlouho se les bude po kůrovcové kalamitě vzpamatovávat?

„Smrky na bavorské straně uschly v polovině devadesátých let a dodnes jsou místo nich holá místa. Tam, kde ale stromy odumřely v osmdesátých letech, už rostou nové mladé stromky. U nás se u hranice kácelo a poté se vysazovaly nové dřeviny, proto to vypadá, že se kůrovec mezi oběma státy zastavil. Naše mladé stromky ho totiž moc nelákají,“ vysvětluje Křenová.

Helikoptéra se dále vznáší nad Prameny Vltavy, Černou Horou, Březníkem, krouží kolem Poledníku, Rokyteckých slatí, Medvědí hory a přes Horskou Kvildu a Kvildu se vrací zpět do Borových Lad. Při pohledu kolem sebe je vidět drtivá většina lesů zelených.

Vědci ze šumavského národního parku nyní snímky lesů vyhodnotí, spočtou rychlost šíření kůrovce a zakreslí, které lesy jsou již napadené a kde stojí uschlé stromy. Stejné lety budou dělat i po letním rojení, tedy zhruba v září či říjnu.

Kůrovcovou kalamitu ovlivňuje i počasí. Deštivé ji zpomalí, ale naopak slunečné dny dělají lesníkům těžkou hlavu. Brouci nalétávají do lesů a zavrtávají se pod kůru stromů.