Znovu válčí kvůli kůrovci: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:32

Boj se šumavským škůdcem

Zastánci a odpůrci kácení stromů napadených kůrovcem se přou, který způsob likvidace brouka je správný. Správa parku hájí bezzásahový režim, kritici bijí na poplach, že tím je ohrožena celá Šumava

Šumava – S mimořádnou intenzitou se letos rozhořel boj mezi zastánci a odpůrci kácení stromů napadených kůrovcem v nejpřísněji chráněných oblastech Šumavy. Po loňském orkánu Kyrill zůstalo v národním parku ležet mnoho padlých stromů, což přispělo k množení kůrovce. Správa parku přesto hájí takzvaný bezzásahový režim v nejcennějších oblastech a nechce napadené stromy kácet. Kritici správy naproti tomu bijí na poplach a tvrdí, že zásahy jsou nutné, aby nebyla Šumava zcela zničena.

Spor v posledních dnech přesáhl hranice Česka. Sdružení Šumava 21 zveřejnilo dopisy německého ministra lesů Josefa Millera a rakouského ministra lesnictví Josefa Prölla, kteří českému ministru Martinu Bursíkovi vyčítají, že kůrovec, šířící se k nim od severu, působí škody v jejich lesích.

„Šíření kůrovce v šumavských lesích podél hranic s Rakouskem a Bavorskem způsobilo u našich sousedů obrovské škody, protože česká strana proti kůrovci nezasahuje,“ uvedl zástupce organizace Šumava 21 Jiří Štich. Ten upozorňuje, že někteří lesní odborníci varují před rizikem ohromné kůrovcové kalamity už od loňska, kdy Bursík rozhodl, že 180 tisíc kubíků kalamitního dřeva po orkánu Kyrill nebude v národním parku zpracováno.

Ministerstvo kácet nechce Mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar dosavadní postup správy národního parku hájí.

„O problematice týkající se kůrovce pravidelně jednáme se zástupci z německé i rakouské strany. U hranice s Bavorskem se stromy napadené kůrovcem v nejpřísněji chráněných oblastech likvidovat nebudou. U hranice s Rakouskem budou možné jednotlivé zásahy,“ řekl Jakub Kašpar.

Zástupce ministerstva tvrdí, že plošné kácení napadených stromů by mohlo přinést víc škody než užitku. Mluvčí zpochybňuje informace, že v Rakousku vznikly v důsledku rozmnožení kůrovce na české straně mnohamilionové škody. „Těžko se dá určit, co napáchal kůrovec z Česka a co kůrovec z Rakouska,“ uvedl Kašpar.

Skutečnost, že ministerstvo nehodlá měnit dosavadní strategii správy parku, potvrdil už minulý týden náměstek ministra František Pelc.

Zdůraznil, že poslání národního parku je nezasahovat do přirozeného vývoje lesů. „V nejcennějších zónách Šumavy nestojíme před rozhodnutím, zda má být Šumava zelená nebo šedá, ale zda má mít alespoň v budoucnu zdravý a stabilní les anebo ho zásahy otevřeme větru a ve finále bude Šumava úplně bezlesá a národní park můžeme zrušit,“ dodává František Pelc.

Náměstek však zároveň zdůrazňuje, že v lesích mimo bezzásahová území se dělají kroky, aby se kůrovec nešířil.

Krajský radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg má k postupu správy parku a ministerstva výhrady. „Jsem lékař a napadení kůrovcem pokládám za obdobu infekce. A když je někde epidemie, musí se zasáhnout. Péče o park je podle mého názoru v tomto ohledu nezodpovědná,“ sdělil Kreuzberg.