Šumava není zakletá: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:32

Jiří Leschtina má v článku Šeptání perlorodkám (HN 16. května) v zásadě pravdu. Přírodu v Národním parku Šumava neohrožují tolik turisté a vodáci, jako společnosti usilující spolu s regionálními politiky o stavbu lyžařských středisek a těžbu dřeva.

Jenže perlorodka v horní Vltavě je jednou z mála výjimek. Odborné studie, které Jiří Leschtina trochu bagatelizuje, ukazují, že více než sto let staré perlorodky se v posledních letech nerozmnožují. Příčinou je masové zavalení řeky lidmi, kteří si v půjčovně vezmou kánoi a vyrazí na řeku v první zóně národního parku – právě v době rozmnožování perlorodek. Pádla vířící vodu neumožní unášeným spermiím perlorodky najít místo určení. Ty dosud žijící stárnou a mladá generace nepřichází. Horní Vltava je přitom jedno z mála míst v republice, kde perla české přírody ještě žije.

Sám jsem vodák a Vltavu jsem jezdil moc rád. Omezení však respektuji. Ti, kdo nehledají na řece jen letní povyražení během dovolené, mohou Vltavu i nadále sjíždět, bude-li dost vody, v červnu, na konci srpna a v září.

Nesdílím obavy, že by na Šumavě nastupoval trend zbytečného omezování veřejnosti. Je tomu naopak. Jedná se o otevírání nových exkurzních tras a přechodů do národního parku Bavorský les. Připravují se místa pro bivakování v přírodě.

Opravdovým a náročným vodákům otevírá správa parku termínované splouvání řeky Vydry, které dosud bylo tabu. Proč místní politikové poukazují jen na omezování a ne na nové možnosti, které park nabízí?

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA