Oživí zmizelou tvář jihu Čech: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Oživí zmizelou tvář jihu Čech |Author=Jan Štifter |Date=2008-05-21 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} N…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:32
Oživí zmizelou tvář jihu Čech | |
---|---|
Author | Jan Štifter |
Date | 2008-05-21 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Na pultech se letos objeví další publikace, které na snímcích zachycují již neexistující místa v kraji
Jižní Čechy – Dvojdílné České Budějovice, Jindřichův Hradec, Vimperk nebo Prachatice. To je jen zlomek publikací, které ve své edici Zmizelé Čechy vydalo nakladatelství Paseka. Celkem jich už poslalo do světa třicet. V poslední době se zaměřuje především na Jihočeský kraj.
Nakladatelství teď plánuje další tituly, které představí proměnu jihočeských měst. Na pultech by se ještě letos mělo objevit Hornoplánsko nebo Třeboň. Velký důraz budou jako vždy knihy klást na obrazový materiál.
„Rukopis Třeboně bych chtěl mít hotový do konce června. Bude tam kolem stovky fotografií, které se mi podařilo získat hlavně od soukromých sběratelů,“ řekl Jan Ziegler, který na knize pracuje přibližně od Nového roku.
Knihy tvoří šéf muzea…
Hornoplánsko zase zmapuje turisticky zajímavou oblast kolem Lipna. Publikaci dávají dohromady ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově Petr Jelínek a Lenka Hůlková, která vede Památník Adalberta Stiftera v Horní Plané.
„Vycházíme z území bývalého soudního okresu Horní Planá, pokryjeme tak asi osmdesát obcí a jejich osad. Důraz samozřejmě klademe na dobové fotografie. Máme jich velké množství, ještě je musíme roztřídit a vybrat ty nejlepší,“ poznamenala Hůlková.
Použité snímky budou pocházet například od soukromých sběratelů či z muzea v Pasově. Kniha by se měla na pultech objevit do konce roku. Autoři ji chtějí načasovat na dobu adventu. Navážou s ní na již vydanou publikaci Střední Šumava.
„V téhle knize se objevil rekordní počet fotografií. Střední Šumava byla vůbec mimořádně úspěšná, prodalo se jí hodně,“ zhodnotil Stanislav Škoda z nakladatelství Paseka.
Úspěšné podle něj byly i Prachatice. Velký prodej si naopak neslibuje od nedávno vydaného Rudolfovska.
„Ta kniha je zdařilá, pan Klabouch si s ní dal opravdu velkou práci. Ale je to malý region. Tolik jako třeba v případě Střední Šumavy se jí určitě neprodá,“ myslí si Škoda.
Rudolfovsko vzešlo z pera Vratislava Klaboucha. Zahrnuje devět obcí a Rudolfov. „Podařilo se mi zaplnit mezeru, která tu v dějinách Rudolfova byla. Poslední kniha o městě vyšla v osmdesátých letech a je poznamenaná tehdejším režimem,“ připomněl Klabouch.
Čtenářům nabídl padesát stran textu a sto padesát fotografií. Zachycují řadu dnes už neexistujících míst včetně lidí, kteří ve městě kdysi žili. „Nechtěl jsem odříkávat suchou historii. Knihu jsem pojal jako příběh města, kde každé místo má svého genia loci,“ doplnil Klabouch.
…strojvedoucí i výpravčí Autor Rudolfovska není historik. Vedle odborníků totiž nakladatelství dává prostor nadšencům, kteří dokážou dějiny sepsat. Tři knihy tak už připravili členové Stifterova pošumavského železničního spolku. Vedle strojvedoucího Vratislava Klaboucha se živí jako výpravčí také třeba autor Volarska Roman Kozák.
Severní část kraje zatím zůstává v edici nepopsaná. Nakladatelství už delší dobu hledá historika, který by dokázal představit Tábor.
„Komunikujeme s Muzeem fotografie Šechtl a Voseček v Táboře, mají tam řadu unikátních snímků, které by se měly v knize objevit. Úžasný archiv. Ale na člověka, který by dal informace dohromady, jsme zatím nenarazili,“ dodal Stanislav Škoda.