Kyrillův účet: přes miliardu: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:32

Vzpomínky na kalamitu

Stopy po orkánu, který přesně před rokem zasáhl Plzeňský kraj, jsou dodnes patrné na četných holinách v lesích. Veškeré polomy jsou zlikvidovány, střechy a elektrické vedení opraveny. Celková bilance škod v kraji dosáhla 1,2 miliardy korun.

Plzeň – Dnes v noci to bude přesně rok, co Plzeňský kraj zasáhla druhá největší přírodní katastrofa za mnoho posledních let. Horší následky než orkán Kyrill měly jen povodně z roku 2002.

„Nikdy jsem tady nic podobného nezažil,“ vzpomíná Milan Horsák, šéf lanovky na šumavský Pancíř, na jejímž opětovném zprovoznění tehdy dělníci pracovali čtrnáct dní.

V Plzeňském kraji napáchal Kyrill škody za více než 1,2 miliardy korun.

Nejvíce utrpěly lesy. V lesích Národního parku Šumava vichr vyvrátil či polámal 864 199 kubíků dřeva. „Z toho bylo zpracováno 750 tisíc kubíků. Prodali jsme 581 tisíc kubíků za průměrnou cenu 1062 korun za kubík,“ informoval Radovan Holub, mluvčí Národního parku Šumava. Většina dřeva, s výjimkou polomů určených k ponechání v prvních zónách parku, je už podle Holuba odstraněna. Zbytek bude postupně odvezen ještě před tím, než začne jarní rojení kůrovců. Kalamitě, kterou mohl škůdce způsobit a před kterou loni řada odborníků varovala, se tak podařilo předejít.

V lese byste měli být stále opatrní Vstup do lesa však není ani po roce bezpečný a turisté by si měli stále dávat pozor. „Byla to příliš velká katastrofa. Došlo k narušení kořenového systému. Stromy tak i nadále padají,“ uvedl Vladimír Skala z Lesů České republiky, které spravují území na Železnorudsku a Sušicku.

Česká pojišťovna musela za Kyrillovy škody vyplatit stovky milionů.

„V Plzeňském kraji jsme řešili 5331 událostí. Klientům jsme vyplatili více než sto milionů korun. V Plzeňském regionu nebyla žádná extrémně finančně nákladná škoda, šlo hlavně o velký počet drobnějších,“ uvedla Dagmar Koutská z odboru komunikace České pojišťovny.

Na Kyrilla dlouho nezapomenou energetici. 19. ledna ráno se bez proudu ocitla více než polovina západních Čech. Plošně největší dopad mělo vyřazení linek velmi vysokého napětí a rozvoden, což postihlo Nepomucko, Horažďovicko a Sušicko. Na call-centrum se jen během tohoto dne dovolalo více než 150 tisíc lidí. Ještě devatenáctého večer byla mimo provoz desetina domácností v Plzeňském kraji, v Karlovarském to byla dokonce pětina. Normální stav mohli energetici nahlásit až 23. ledna.

Tři dny bez tepla a bez světla prožil majitel penzionu Arnika na Modravě Martin Pavlík. „Nejhorší bylo, že jsme nevěděli, kdy elektrika zase naskočí,“ vzpomíná Martin Pavlík. Rodinu poslal do Plzně a sám žil v penzionu, kde byla tma a 10 stupňů Celsia. V momentě, kdy konečně sehnal elektrocentrálu, tak proud naskočil. „Většinu zboží z ledniček i z mrazáků jsme museli vyházet,“ uvedl Pavlík.

Přírodní katastrofa ale nechala některým lidem také vydělat. Nezastavili se například pokrývači. „Vzali jsme narychlo navíc asi dvacet zakázek,“ řekl pokrývač Roman Homola z Boru na Tachovsku.

Tabulka

Bilance orkánu

v Plzeňském kraji

Celkové škody 1,208 mld. Kč

Škody v lesích 1,131 mld. Kč

Počet pojistných událostí 5331

Škody ČEZ 25 mil. Kč

Polomy v NP Šumava 864 tis. m3