Bezzásahovost škodí srdci Šumavy: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:32

Ad LN 16. 7.: Neodepisujme srdce Šumavy

Spor o Šumavské lesy už dávno přerostl rámec rozdílného přístupu ochranářů a lesníků k řešení kůrovcové kalamity. Stal se ukázkou přístupu ekologistické ideologie k životnímu prostředí člověka. Ekologisté rozdělují svět kolem sebe na přírodu a člověka. Zasahování člověka do prostředí považují za nepřirozené, a proto se snaží prosadit co nejvíce takzvaných bezzásahových území, jako například v centrálních částech Šumavy.

Člověk je ale živý organismus, který je přirozenou součástí ekosystémů a zasahuje do svého životního prostředí v kladném i záporném smyslu, tak jako ostatní organismy. Příroda je evoluce. Je to vývoj všeho kolem nás, včetně nás lidí. Je to nesmírně složitý souhrn toho, jak organismy zasahují do svého životního prostředí a tím i do životních prostředí ostatních organismů.

Přírodě je jedno, jestli na Šumavě bude v budoucnu krásná krajina s užitečnými lesy, které tvoří bohatství společnosti, nebo zpustlé, neprůchodné území s plochami v různých stadiích sukcese. Jedno to ale nebude příštím generacím, které po nás tuto krajinu zdědí a obviní nás z toho, že jsme prostřednictvím bezzásahových území tak zničujícím způsobem zasáhli do šumavských lesů.

Petr Navrátil, lesník