Kůrovci se letos v lesích daří: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:32

Šíření škůdců je pořád ještě následek ničivého řádění orkánu Kyrill. Českokrumlovsko/ Nenasytný brouk lýkožrout, známý jako kůrovec, se v současnosti má pořádně k životu. I když proti němu lesníci bojují všemi silami, šíří se víc než v jiných letech.

„Situace s kůrovcem v městských lesích neni nic moc,“ povzdychl si místostarosta Velešína Jiří Růžička. „Sice jsme měli polomy zpracované včas, ale kůrovec nám do lesů stejně nalétl z okolních lesů soukromníků, kteří si je nevyčistili. Šíří se po větru. Už jsme z lesů odvezli zhruba osmdesát kubíků dřeva napadeného kůrovcem,“ dodal.

Škůdců je víc

Vyšší výskyt škůdců zaznamenal i lesník Josef Burda na revíru Nový Dvůr, který se rozkládá u Vyšného. „Kůrovec začíná zlobit,“ přitakal včera. „Rozhodně je ho víc než tomu bývalo v minulých letech. Namnožil se po Kyrillu, děláme vše pro to, abychom ho udrželi v přijatelných mezích.“ Lesníci už nechali v lesích položit druhou sérii lapáků, to znamená kmenů, do nichž nechávají brouka nalétnout, aby pak lapáky i s brouky ve vhodném vývojovém stadiu zlikvidovali. A nyní instalují lapače, aby zachytili brouky při jejich druhém rojení.

„Nevím, jestli někde působí problémy neuklizené dřevo v lesích soukromníků, já mám výhodu, že les mého revíru je od soukromých lesů poměrně oddělený. Přesto tady kůrovec vytváří kola z napadených pěti až sedmi stromů. Neustále je vyhledáváme, nesmí se to zanedbat. Právě v pátek jsem jedno takové kolo našel a teď už ho zpracováváme,“ líčil.

Činí se i klikoroh

Nyní se daří nejenom lýkožroutům, ale také klikorohu borovému, který ožírá krčky sazenic. „To je zase dané jeho vývojem. Larvy se vyvíjejí v čerstvých pařezech. Aprotože po Kyrillu bylo pařezů hodně, hodně se namnožil i klikoroh. Musíme proto sazenice chemicky ošetřovat, což není jednoduché, protože tráva hrozně narostla a těžko se v ní malé stromky hledají,“ popisoval revírník.

Dopady Kyrilla jsou tedy dlouhodobé. Lesníci se proto obávají vysokých teplot a přísušku, kdy by se kůrovec v regionu doslova rozjel.

„Zato v chladnějším počasí se mu stromy dokážou ubránit. Zatímco chlad vývoj brouka zbrzdí, stromy mají dostatek vláhy, intenzivně produkují mízu a brouky zalijí pryskyřicí,“ vysvětlil Josef Burda.