Ještě jednou o kůrovcích: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:33

Mají nás v šumavských hvozdech strašit kůrovcoví kostlivci? Tak se jmenoval článek Jiřího Wolfa, bývalého pedagoga na lesnické škole v Písku, otištěný loni v srpnu v Haló novinách. Mj. v něm bylo napsáno: „V sousedním Národním parku Bavorský les se rozhodli nechat kůrovec sežrat tamní smrčiny. Kůrovec se primárně přemnožil v okolních soukromých lesích a odtud postupně zničil všech 40 % smrčin v jejich NP. Tento divoký experiment přesáhl hranice a v našem NP Šumava nejprve zničil při hranicích naše rozlehlejší čisté smrčiny na ploše 1400 ha a poté dále asi 1000 ha v nejbližším pásu lesů. Obrovské roje kůrovce povzbudil i jeden pro ně příznivě teplý rok, kdy se vyrojily místo dvou generací generace tři. V této části za Modravou zůstali kůrovcoví kostlivci stát, jinde se vytěžili a pečlivě se zalesnilo. Nepodložený experiment bezzásahové divočiny však pokračoval. První zóna má být přírodě nejbližší s minimálními zásahy člověka – dnes dle ekologů bezzásahová. Jenomže i v 1. zónách se množí kůrovec, šíří se násobně do zón druhých a dále, a tak dosud platný a schválený Plán péče o NPŠ připouští odkornění polomů a vývratů včetně příčného přeřezávání stromů, tzv. asanaci proti kůrovci. Ve druhých zónách předpokládá důslednou asanaci kůrovcem napadených stromů. Za ministrování M. Kužvarta se skutečně podařilo velmi silně omezit žír kůrovců. A to i přes rozsáhlé dodávky kůrovce z Bavor.

Proti této činnosti vystoupili někteří ekologové, ba i vědci v čele s nevládním hnutím DUHA a jejich mluvčím Bláhou. Ti prosazovali bezzásahová území na většině NPŠ spolu s nastolením dlouhodobé sukcese. Když koncem 90. let kůrovec napadl i významnou rezervaci Trojmeznou, asanaci kůrovce znemožnila blokáda organizovaná panem Bláhou z hnutí DUHA. Přesto byla roku 2000 kůrovcová bitva o Trojmeznou a Modravsko prohrána. Dnes působí celá rezervace Trojmezná s kůrovcový mi kostlivci včetně zničených prastarých smrků v ledovcovém kotli Plešného jezera jako odstrašující příklad.“

V pondělí si nejen pan Wolf přečetl v Haló novinách článek „Čeští ekologové si chtějí v Bruselu stěžovat na Německo a Rakousko“. Telefonicky mě, jihočeského zpravodaje a tím pádem i „majitele“ rajonu s částí Šumavy, kontaktoval s dotazem, zda se jedná o stanovisko Haló novin. Musím uznat, že názory Hnutí Duha a pana Wolfa jsou podstatně rozdílné, a že je rozhodně dobře, že byly oba prezentovány. Také se však domnívám, že logicky ne všechny názory v rubrice Zpravodajství jsou názory Haló novin. Rozhodně však ukazují, že je třeba problematiku Národního parku Šumava řešit zákonem.