Stifterovu vyhlídku zavřeli kvůli bortící se skále: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:33

Nová Pec – Stifterova vyhlídka nad Plešným jezerem na Šumavě je pro turisty uzavřená. Důvodem je nestabilita skály nacházející se poblíž známého Stifterova pomníku.

Nedávno se totiž pod vyhlídkovým místem zřítila část skalního masivu. Turistům tak hrozí vážné nebezpečí. Zákaz vydal prachatický městský úřad na žádost vedení šumavského parku. Znovu by se měla vyhlídka na žluté turistické stezce otevřít až za tři měsíce, přesněji 25. května. Masiv nyní zkontroluje statik, který by měl určit, jak moc jsou skály nestabilní. Na zákaz vstupu budou turisty upozorňovat cedule i pracovníci jednotlivých informačních středisek na území parku. Turistům, kteří nařízení neuposlechnou, může správa parku udělit podle lesního zákona až pětitisícovou pokutu.

Ochranáři chtějí podnikat na úkor soukromníků

Spory o Vltavu

Marcela Honsová

Šumavský národní park se chystá podnikat na horním toku Vltavy. Majitelé tamních půjčoven lodí přijdou o zákazníky. Za tahanicemi kolem nových pravidel splouvání stojí pravděpodobně snaha správy parku omezit konkurenci.

Marcela Honsová

Šest let trvají dohady o tom, kolika lodím a kdy dovolit splutí horního toku Vltavy od Lenory do Nové Pece. Ani minulý týden se starostové šumavských obcí s vedením národního parku na novém návštěvním řádu neshodli. Kamenem úrazu jsou právě vodáci a jejich lodě, které údajně poškozují koryto řeky. Nejdiskutovanějším úsekem je Vltava od Soumarského mostu k Pěkné, tedy přírodně nejvzácnější lokalita v délce sedmnácti kilometrů. A právě na tomto úseku se Správa Národního parku Šumava chystá zavést takzvané vodácké exkurze. „Je těžké zabezpečit přímý dozor nad vodáky, tak jsme se rozhodli v létě pro exkurze, které budeme organizovat my s odborným výkladem. Bude připraven určitý počet lodí s nízkým ponorem a jiné se tam nedostanou. Dílčí služby by mohli zajišťovat podnikatelé v rámci projektu národního parku, ale zatím nechci předbíhat. Ekonomicky ani právně to totiž ještě nemáme dořešeno. Každopádně je to jediný model pro letní sezonu 2009,“ uvádí ředitel šumavského parku František Krejčí. O čtvrt miliardě korun, kterou chce park získat z Operačního programu Životní prostředí Evropské unie na takzvanou zážitkovou turistiku, vedou podnikatelé na Šumavě diskuze. Obávají se, že je park vytlačí kvůli svým podnikatelským aktivitám, na něž takto získá peníze. Vedení parku už zveřejnilo své plány postavit například vyhřívané sruby, takzvaná pozorovací místa, odkud by turisté sledovali zvěř. Šéf parku teď Profitu navíc prozradil záměr vodáckých exkurzí. „Věřte mi, že tahanic kolem pravidel splouvání horního toku Vltavy už mám dost. Hledám důvod, ptám se proč? Zda chce park podnikat sám, nebo to chce někomu přihrát? Mám pocit, že se na nás něco chystá,“ obává se spolumajitelka půjčoven lodí v Lenoře a Horní Vltavici Jana Bláhová, která v době, kdy ji oslovil Profit, neznala vodácké plány šumavské správy. Spolu s manželem měla vodácké stanoviště také u Soumarského mostu, které ale kvůli dohadům s národním parkem už opustila.

Podnikatelé tvrdí, že je ochranáři likvidují

„Ochranáři hledají důvody, že lodě škodí řece. Vyhazují se státní peníze za odborné studie. Letos prý poplují horním tokem Vltavy dva potápěči a budou počítat perlorodky. Přitom je tu dnes zlomek vodáků v porovnání s rokem 1990, kdy jsme půjčovnu zakládali. Lidé přestali jezdit, aby se vyhnuli zbytečné buzeraci,“ míní Bláhová. Poslední ránu počtu klientů, kteří si půjčují u manželů Bláhových lodě, zasadil šumavský národní park letos v červnu, kdy prezentoval nová pravidla omezující splouvání. „Těžce nás tím poškodil, protože lidé si myslí, že se tu nesmí jezdit, že už je to hotová věc. Nadávají, a když se rozhodnou pro dovolenou na Vltavě, míří už jenom na úsek pod Lipenskou přehradou od Vyššího Brodu dolů po proudu,“ přibližuje podnikatelka. Také provoz tábořiště v Lenoře omezil jeho majitel, farmář Ladislav Hošna, protože vodáci kvůli nejasnostem s omezením splouvání odříkávali už zamluvené termíny. „My nejsme na tábořišti existenčně závislí, hlavně farmaříme, máme přes 300 hektarů, chováme krávy na mléko, ale v Nové Peci jsou zavřené i hospody, když ubylo vodáků,“ tvrdí farmář, který připomíná staré rytiny a fotografie, na nichž po horní Vltavě běžně pluly i pramice, zatímco dnes vadí i kánoe. Ovšem výška hladiny bývala stabilnější. „Když jsme sem přišli, měla Vltava rovnoměrné průtoky, teď to kolísá jako blázen. Suchý strom zadrží desetkrát méně vody než zelený. A uschlé stromy na Šumavě přibývají kvůli kůrovci, proti kterému vedení parku záměrně nic nepodniká. Děláme ochranářům šaška,“ horlí Hošna. Podle jeho názoru se vztah mezi správou šumavského parku a místními obyvateli přiostřuje. „Ochranářům je dovoleno všechno. My, co tu žijeme, bydlíme, podnikáme a nějakým způsobem o krajinu i pečujeme, jsme šikanováni. „ Ekologický aktivista z Hnutí Duha Jaromír Bláha naopak hovoří o podnikatelské a politické lobby, která brání ochraně přírody, v tomto případě vzácného úseku řeky. Už mnohokrát kritizoval poškozování dna, vytrhávání trsů řas a ohrožení perlorodek říčních v horním toku Vltavy. „Řeka patří v tomto úseku do evropsky chráněných lokalit, a kdyby správa nestanovila přísnější limity, vystavila by Česko tvrdému postihu ze strany Evropské unie,“ domnívá se Bláha.

Starostové jsou proti. Bude jim to něco platné?

V minulém týdnu se měla rada Národního parku Šumava dohodnout se starosty místních obcí o novém návštěvním řádu. Nakonec starostové jednání zablokovali, zůstali v předsálí a rada nebyla usnášeníschopná. Zástupcům šumavských obcí se nelíbilo, že konečná zpráva o jejich postoji byla údajně zkreslená, a tudíž nepřijatelná. „Bylo tam například uvedeno, že obce souhlasí s novým návštěvním řádem. Přitom odmítají třeba nová pravidla splouvání Vltavy od Soumarského mostu. Nelze přece s něčím souhlasit napůl,“ vysvětluje postoj předseda Svazu šumavských obcí František Nykles. Dalším kamenem úrazu návštěvního řádu byl návrh, že by správa parku mohla kdykoliv vyhlásit některé území za nepřístupné, pokud bude mít dojem, že je návštěvníci ohrožují. „Půl roku se jedná o novém návštěvním řádu, všude se preferuje, že bychom se měli domluvit, spolupracovat, a pak najednou bez varování chtějí úplně uzavřít horní tok Vltavy uprostřed léta nebo sami rozhodovat, kam turisty pustí a kam ne. „ Starosty pobouřilo i to, že zbývající členové rady parku jednali za jejich zády. „Čert ví, na čem se domlouvali. Rada má 54 členů i s námi a tak má také pracovat,“ argumentuje Nykles. A proč vlastně šumavští starostové odmítají nový návštěvní řád? „Nebylo dosaženo kompromisu v otázce splouvání. Správa parku dostatečně neprokázala, že dochází k poškozování přírody. Dodnes není projednaných pětadvacet přechodů na Šumavě, které pro schengenský prostor obce navrhly na česko-německé a rakouské hranici,“ vyjmenovává Nykles. Ovšem i on ví, že konečné vítězství si s největší pravděpodobností připíšou ochranáři. Nedohodnou-li se šumavští starostové s národním parkem na dalším setkání v září, rozhodne o novém návštěvním řádu – tedy o tom, co návštěvníci Šumavy smějí a co ne – ministerstvo životního prostředí.

Ve jeménu perlorodek a trav

Stanovisko ministra Martina Bursíka je veřejně známé. Již dříve uvedl, že řeku je třeba chránit. „Nemůžeme se dívat, jak lodě nenávratně poškozují evropský unikát. „ Jeho kolegové z tiskového oddělení jsou ovšem ve vyjádření mnohem opatrnější. „Rozhodnutí ministerstva životního prostředí nelze v tuto chvíli předjímat, ale mělo by respektovat jak zájmy ochrany přírody, tak i místních obyvatel,“ uvádí Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva. Kromě řas a trav na dně Vltavy se ochránci přírody a hydrobiologové zaštiťují i perlorodkou říční, které vadí dna lodí a pádla vodáků. Při nižší hladině vody prý dřou plavidla o dno koryta a poškozují je. Perlorodka se údajně nikde jinde v Česku už tak hojně v přírodě nerozmnožuje. Starousedlíci ovšem argumentují, že perlorodku do řeky vysadili v rámci experimentu ochranáři. „Původně sem nepatřila, pár kousků tu zůstalo nebo se sem stáhly ze Studené Vltavy a kvůli tomu buzerují všechny obyvatele na horním toku Vltavy. To není poctivé,“ míní farmář z Vlčích Jam Ladislav Hošna. Naopak ochranáři tvrdí, že perlorodka žije v řece už staletí. Na webových stránkách národního parku ji představují takto: „Dnes můžete potkat jedince, se kterými si ještě vyprávěl Karel Klostermann. Představte si, co musí mít taková škeble zážitků za svůj stoletý život. A její poslední zážitek může být pádlo vodáka. „Na ochranu perlorodek zahájili pracovníci parku minulý týden na Soumarském mostě jakási školení, při nichž vysvětlují vodákům, jak se mají na řece chovat, aby v ní nepoškozovali rostliny a živočichy, hlavně ohroženou perlorodku. Na těchto akcích spolupracují tři půjčovny: Ingetour, Votus a AMK Volary. Spolumajitelka firmy Votus glosuje předpokládané omezení až zákaz splouvání od Soumarského mostu k Pěkné slovy, že neví, zda se má smát či plakat. „Ať nás stát vyplatí, my půjdeme podnikat jinam. Nemůžeme čekat, co s námi udělají, musíme se nějak uživit,“ míní Bláhová. Proto rozjíždí půjčovnu lodí na slovenském Hronu a uvažuje i o Řecku. „Tady nám vysloveně brání v podnikání.“

Zásady pro vodáky na horním toku Vltavy

V současné době platí, že splouvání horního toku Vltavy v celé délce od Lenory po Novou Pec je povoleno při minimální výšce hladiny 45 centimetrů na Soumarském mostě. Podle nového návštěvního řádu by podmínky zůstaly stejné na počátečním a konečném úseku, střed by se ovšem změnil. Tak jako dosud by mohli vodáci od začátku května až do konce října při magických 45 centimetrech na vodočetné lati u Soumarského mostu sjíždět čtyři kilometry Vltavy od Lenory po Soumarský most a deset kilometrů z Pěkné do Nové Pece. Ovšem prostřední sedmnáctikilometrový úsek ze Soumarského mostu do Pěkné, tedy v nejkrásnější a přírodně nejcennější lokalitě, by byl značně omezený. Od 16. června do 15. srpna by tato trasa byla zcela uzavřena s výjimkou přísně omezených vodáckých exkurzí organizovaných národním parkem. V době od začátku května do poloviny června a od poloviny srpna do konce října by kánoe mohly na řeku jen při minimální výšce hladiny 61 centimetrů, pro kajaky by platilo 56 centimetrů.