170 let Žofínského pralesa, nejstarší české rezervace: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:33

Ve čtvrtek (28. srpna) uplyne 170 let od založení Žofínského pralesa, první české přírodní rezervace. Tehdy prakticky vznikla ochrana přírody v dnešní České republice.

Jiří hrabě Buquoy vydal pokyn svému lesnímu inspektorovi, aby chránil místo „vzbuzující obdiv a úctu svým stavem“ na jihočeském panství v Novohradských horách. Protože prý „lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody.“ 1

Současná národní přírodní rezervace má 103 hektarů. Rostou zde divoké bučiny i takzvané podmáčené smrčiny. Domov tu má čáp černý, datlík tříprstý a další vzácné druhy zvířat, ptáků a rostlin.

Žofinský prales – společně se nedalekou rezervací Hojná Voda, pověstným Boubínským pralesem (který letos shodou okolností rovněž slaví 150 let), částmi šumavského národního parku, pár místy v Beskydech či v lužních lesích u soutoku Dyje s Moravou a jinde – patří mezi několik málo ploch, kde u nás pralesní příroda dostává zcela volnou ruku. Lze zde obdivovat přirozené proměny ekosystémů: prastaré stromy, obrovské vývraty, padlé tlející kmeny a samovolně vyrůstající stromky.

Zcela ponechaných přírodě je ale pouhého 0,83 % českých lesů. Přitom vědci zjistili, že k zachování mizejících druhů zvířat, rostlin a hub je potřeba takto vyčlenit jednu desetinu lesních porostů.

Hnutí DUHA prosazuje, aby přírodní rezervace, kde divočina dostane úplně volnou ruku, pro začátek zahrnuly pečlivě vybraná 3 % zdejších lesních porostů. Podle ekologické organizace tak turisté získají fascinující místa k výletům.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Žofínský prales je doslova legenda. Nejde přitom jen o symboliku první české rezervace. Opravdu patří mezi několik nejvzácnějších, nejlépe dochovaných zbytků našich pralesů. Může se s ním měřit jen pár rezervací v Beskydech, na Šumavě a na několika dalších místech. Ale podobných míst je u nás jen několik a jsou příliš malá, takže k uchování bohatství lesních druhů zvířat, rostlin a hub nestačí. Stát by měl k ponechání přírodě pro začátek vyčlenit tři procenta lesů. Vzniknou tak ostrůvky fascinující divočiny i perfektní atrakce pro turisty.“