Lesní druhy v soustavě Natura 2000: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Lesní druhy v soustavě Natura 2000 |Author=TZ MŽP |Date=2008-02-22 |Source=Evropské noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Stojí…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:33
Lesní druhy v soustavě Natura 2000 | |
---|---|
Author | TZ MŽP |
Date | 2008-02-22 |
Source | Evropské noviny |
Genre | tisk |
Respondent |
Stojí na vrcholu potravní pyramidy lesní fauny, a přesto jsou na úbytě.
Řeč je o velkých šelmách – medvědovi, rysovi a vlkovi. Příčina současného stavu je především v dřívějším lovu. Dnes jsou pro ně společnými hlavními limitujícími faktory fragmentace vhodných biotopů (vyžadují desítky až stovky km2 lesnatého území), vysoká míra rušení člověkem a dostupnost potravy (a někdy i pytláctví). Například medvěd hnědý se už vyskytuje jen v max. 4 jedincích v Beskydech (EVL Beskydy) a jeho existence zde je plně závislá na stavu jeho populace na Slovensku. Rys ostrovid má u nás v současné době dvě hlavní oblasti stálého výskytu – jihozápadní Čechy (EVL Šumava, EVL Boletice či EVL Blanský les) a Beskydy a dvě oblasti se značně kolísavou početností – Jeseníky a Labské pískovce. Vlk se vyskytuje v počtu několika jedinců v Beskydech a minimálně dva vlci byli zjištěni také na Šumavě (jeho výskyt u nás je ale, stejně jako u medvěda, zcela závislý na stavu populace na Slovensku). Pro udržení a zlepšení stavu populací velkých šelem má zásadní význam zachování možnosti migrací, proto sílí snahy o mezinárodní spolupráci při jejich ochraně. Důležitá je také osvěta mezi mysliveckou i ostatní veřejností (úloha vlků jako přirozených regulátorů velkých kopytníků, možnosti ochrany hospodářských zvířat apod.). Medvěd, rys i vlk patří mezi naše chráněné, silně či kriticky ohrožené druhy, proto i případné jimi způsobené škody na hospodářských zvířatech jsou hrazeny státem. Nicméně tyto střety lze minimalizovat vhodnými opatřeními, jako jsou oplocení, elektrické ohradníky nebo strážící psi. Velkou skupinou lesních obyvatel jsou ptáci. Jedním z nejméně početných je tetřev hlušec. Z kdysi hojného ptáka se stal vzácný druh s jedinou životaschopnou populací na Šumavě (ptačí oblast Šumava). Obývá lesy s přirozenou druhovou skladbou, lesními světlinami a rašeliništi, zejména v horských polohách. Velmi nepříznivě vnímá jakékoli rušení, obzvláště v době toku, proto na místní populaci může mít významně negativní dopad třeba „jen“ nevhodné vedení turistických stezek či běžkařských tras. Silniční doprava je u nás významným ohrožujícím faktorem pro jiný ptačí druh – lelka lesního. Dopravní komunikace v území výskytu lelka má za následek přímé kolize s projíždějícími vozidly, když ptáci loví hmyz vábený světly refllektorů. Mezi „naturové“ živočichy, kteří jsou určitým způsobem vázáni na les, patří, i když okrajově, také některé druhy netopýrů. Kupříkladu netopýr černý, který vytváří letní kolonie mimo jiné v dutinách stromů nebo za jejich kůrou. Kromě nevhodného uzavírání vchodů do starých důlních děl a jeskyní (zimovišť netopýrů) je pak ohrožujícím faktorem i úbytek vhodných lesních porostů s dostatkem doupných stromů.