Mokřady, bažiny a rašeliniště magické kouty přírody: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:33

ČT 2

Moderátor

Mokřady, bažiny a rašeliniště magické kouty přírody. A také důležitý ekosystém s jedinečnými druhy rostlin a živočichů. Velké rašelinné komplexy ovlivňují vodní režim i klima v okolní krajině. A jejich význam a ekologické funkce jsou stále předmětem bádání. Bažiny v minulosti považovaly za bezvýznamné části krajiny, které je třeba upravit a využít. Mnoho rašelinišť tak bylo odvodněno a ve většině evropských zemí jsou dnes vzácným a ohroženým ekosystémem. Také na Šumavě zanechaly odvodnění, či těžba rašeliny vážné jizvy a Správa Národního parku se je teď snaží zacelit.

RNDr. IvanaBufková, PhD. Správa NP Šumava:

Na tomto místě můžeme vidět naprosto odstrašující případ odvodnění, kdy vlastně do hlubokých rýh, které byly odstřeleny pomocí výbušnin, ještě navíc byl sveden potok, který normálně protékal takovým porosty rašelinišť a podmáčených smrčin. A důsledkem toho je velice silně vymletá a hluboká rýha, která odvádí obrovské množství vody, zvláště třeba v období jarního tání, nebo ve vysokých srážek, intenzivních srážek, kdy veškerá voda stékala krajinou a zasakovala se i v takových plošnějších místech na přímo a velice svedena do nejbližšího potoka. A to má poměrně velký vliv na velký vliv na odtokové problémy a extrémní zvýšení hladiny v tocích. Samozřejmě ten proces je dynamický a ta rýha se neustále jakoby prohlubuje, eroduje a to odvodnění ještě zesiluje. Vlastně rašeliniště je mokřad, který je závislý především na vysoké hladině vody na dostatku vody. A v důsledku toho odvodnění dojde k poklesu hladiny vody k jejímu rozkolísání, voda se vlastně rychle odvádí z toho mokřadního stanoviště. Dochází k provzdušnění rašeliny a ta se velice rychle rozkládá a to rašeliniště vlastně postupně degraduje a degraduje a při velmi silném ohrožení může až zaniknout.

Moderátor

Průzkumy potvrdily, že rozsah odvodnění šumavských rašelinišť a mokřadů je- značný a proto byla zahájena jejich revitalizace.

RNDr. IvanaBufková, PhD. Správa NP Šumava:

Ten program běží na Šumavě už několik let a jeho hlavním cílem je především zastavení té degradace těch rašelinišť a potom vlastně je i taková náprava narušeného vodního režimu v krajině. Na tomto místě můžete vidět typický příklad revitalizovaného rašeliniště a hlavní metodou té revitalizace je vlastně přehrazení odvodňovacích rýh v tom systému odvodňovacích hrází. Jejich cíle, nebo účelem je zadržet vodu v těch rašeliništích, co nejvíc. Tam má tokový ten zrychlení odtok rýhou, co nejvíce rychle a zvýšit hladiny a stabilizovat hladinu vody na rašeliništi. A tím vlastně zachovat ty původní a cenná rašeliništní společenstva. Ty hráze nejsou podél rýhy, jako uspořádány náhodně, jsou rozvrženy tak aby udržely hladinu vody, tak vysoko, jak na určitém typu rašeliniště potřebuje. Velice důležitou fází je potom ta druhá, jejíž cíle je podpora postupného zarůstání a zazemění mezi rýhami, tak aby se zatáhly, vegetací zatáhly taková drobná mokřadní společenstva a ty rýhy vlastně postupně zmizelyz krajiny.

Moderátor

Na těžko dostupných místech je nutno pracovat ručně bez pomoci Hnutí duha a jiných dobrovolníků by tato obnova byla obtížná.

RNDr. IvanaBufková, PhD. Správa NP Šumava:

Odvádí velice důležitou a těžkou práci právě pomáhají s odnosem těch těžkých fošen. Můžete vidět na tomto místě a i s vkládáním těch zbytků rašeliny z těch valů pobřežních zátky do těch úseků dovnitř do rýhy. Je vidět, jak některé z těch rýh zvláště jsou-li mělké, zarůstají poměrně rychle a velice dobře a samovolně. Rašeliníky mají takový obrovský potencionál k tomu zarůstání oni dokáží zvětšit svojí biomasu během jedný sezony až 4krát, takže rostou, jsou velice, velice rychle a připravují půdu i prostředí pro další druhy rostlin, jako jsou Ostřice. Na tomto místě je také dobře vidět, jak přehrazení rýhy funguje. Kdy v podstatě se zvedla hladina vody, ta voda se zastavila a zůstává v tom mokřadu a tím pádem vlastně také odumírají ty dřeviny, které rostou při březích, které právě mají tím pádem nedostatek kyslíku a které vlastně se podél té rýhy natáhly druhotně s odvodněním.

Moderátor

Síť Šumavských rašelinišť je naštěstí bohatá a přesto, že poškozených je jich mnoho, stále ještě zůstala podstatná část rašelinišť nedotčena. Na těchto místech lze koumat narušení vývoj biotopu od poslední doby ledové. A zkušenosti pak využít při obnově narušených lokalit.

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc. Entomologický ústav AV ČR:

Šumavská rašeliniště jsou jedinečná, jak ve smyslu národním. V podstatě u nás nemáme žádný obdobný takto zachovalý biotop. Tak už v tom celoevropským biografickém smyslu. Kde se výrazně odlišují od severských rašelinišť, nebo alpských a to jak především druhovou skladbou rostlin, tak živočichů případně některými ekologickými funkcemi toho rašeliniště. Navíc tato rašeliniště jsou reliktní, to znamená, že jsou ve velmi omezeném geologickém výskytu. V tom smyslu je zase Šumava naprosto jedinečná se svými rašeliništmi. Vyskytují se zde rostliny a živočichové zejména bezobratlý živočichové např. hmyz, kteří jsou tzv. endemiti alespoň na území geografických ráz. Vyskytují se prakticky jenom na šumavských rašeliništích a určitým tipu těchto rašelinišť.

Moderátor

Mrtvý Luh u Volar naše největší rašeliniště je nevyčerpatelným zdrojem poznatků.

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc. Entomologický ústav AV ČR:

Leží uprostřed naprosto jedinečné nivy v soutoku Teplé a Studené Vltavy. Pravděpodobně je to z vědeckého i kulturního hlediska nejcennější středoevropské rašeliniště. Je zajímavé především tím, že se zde vyskytují, některé endemitní geografické rasy hmyzu. Mezi ně patří např. motýl, což je nejnápadnější např. Osenice rašelinná, jejíž housenky požírají např. tady Kyhanku křivolistou, dále se zde vyskytuje Kravařík šumavský, který má opět má rasu ve formě suspécie podruhů ve střední Evropě vlastně jedině v komplexu šumavských rašelinišť, jinak žije na dalekém severu. A pochopitelně je zde i celá řada pavouku např. na seznamu pavouků České republiky jsou uvedeny některé druhy severské, které známe jenom z Mrtvého Luhu. Především je to jedinečná obrovská formace tou velikostí, mikroklimatem a řadou dalších mechanismu ekologických, které vyplývají prostě z velké rozlohy toto neopakovatelného biotopu.

Moderátor

U menších a výše položených rašelinišť jsou ekologické mechanismy odlišné.

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc. Entomologický ústav AV ČR:

Souhrnem lze říct, že jak biodiverzita prostě celková na úrovni teda jednotlivých biosystémů a krajinných rašelinných kousků Šumavy. Tak biodiverzita druhů rostlin živočichů je neopakovatelná a nejenom z našeho hlediska u nás. Je to přeci jenom něco jiného, než ta velká rašeliniště v severní Eurázii. Takže je to jasný důvod k ochraně těchto biotopů a nechá se celkem jednoznačně říci, že ten Šumavský národní park by bez těch rašelinišť nemohl existovat. V podstatě to co je na Šumavě nejcennější, nejsou jenom ty pralesní zbytky té první zóny, ale především to jsou rašeliniště, která mimochodem tvoří největší podíl v první zóně. To co k tomu ještě patří nutně, jsou podmáčené smrčiny, které tvoří lemy některých rašelinišť, někde v historii zmizely, někde ještě jsou. A jsou to vlastně nejpůvodnější výskytiště smrků na Šumavě v těch podmáčených smrčinách. A překvapivě přežívají a jsou docela dobře zachována tento zvláštní geodit smrku. Je to prostě poslední ráj té Šumavy nikoliv jenom v tom belateristickém smyslu, ale je to neopakovatelný biotop.

Moderátor

Historie šumavských bažin začala v dobách ledových. V jejich útrobách se po tisíce let ukládaly a konzervovaly zbytky organismů. Sondy z tohoto pradávného přírodního archívu dnes poskytují vědcům cenné informace.

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc. Entomologický ústav AV ČR:

Tak je možné sestavit přibližnou rekonstrukci vývoje krajiny v holocénu, tzn. plus mínus v posledních 10 000letech. A to jak na úrovni rostlinných zbytků, pylových analýz, tak i zbytků živočichů zejména bezobratlých, zejména různých itinových schránek korýšů a dalších. Toto je velmi mladý příklad biotopů, kde se ještě vytváří takové to třasovisko, kde je patrné, že v tom rašeliništi zarůstají vodní plochy.

Moderátor

Na nedotčených rašeliništích jsou zachovány i nezbytné extrémní podmínky, na které se organismy adaptovaly.

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc. Entomologický ústav AV ČR:

Teploty v noci klesají na některých rašeliništích během letní sezóny hluboko pod nulu třeba –3, –4 v červenci třeba v Mrtvém Luhu u Volar. Naopak letní teploty jsou někdy poněkud vysoké. A veškerá flóra i fauna je na tyto extrémy adaptovaná poměrně úzce. To podminuje zase specifičnost té flory.

RNDr. IvanaBufková, PhD. Správa NP Šumava:

Například tato Vlochyně bahenní typický keřík pro rašeliniště. Tak ta žije v takové symbióze s houbami, které jsou schopné vázat vzdušní dusík a pomáhají vlastně té rostlině získávat potřebné živiny také ze vzduchu ne jenom z půdy, které je na živiny velice chudá. Další významnou skupinou rostlin jsou masožravky, které právě na těch chudých rašelinových stanovištích získávají část živin odchytem hmyzu, ze kterého vlastně získávají potřebné látky.

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc. Entomologický ústav AV ČR:

Když si třeba vezmeme rostlino–žravý herbiórní hmyz, tak je často vázán na specifické rostliny s určitým chemismem. Třeba typickým příkladem je Vlochyně, Borůvka Vlochyně kterou tady vidíte. A té je několik druhů hmyzu jako je Žluťásek borůvkový, ale další řada zajímavých druhů motýlů, jako je např. Můra Vlohyňová jejíž housenky se tejně, jako můry Žluťáska borůvkového živý Vlochyní. Všechny tyto druhy jsou glacionárními produkty, jako podobně, jako samotná živná rostlina a mají opět to charakteristické živné rozšíření, vysoké hory daleký sever a rašeliniště.

RNDr. IvanaBufková, PhD. Správa NP Šumava:

S revitalizacemi velice úzce souvisí podobný výzkum rašelinišť, jako např. toto rašeliniště Nad rybárnou, kde se právě nacházíme, kde je velice podrobně sledována hladina podzemní vody pomocí velice speciálních čidel, které vlastně automaticky zaznamenávají hladinu podzemní vody pomocí tlakových čidel. A automaticky jí zapisují do takového to přístroje. Kromě toho se na těchto rašeliništích odvodněních a posléze revitalizovaných měří chemismus vody, odtokové poměry a množství vody, která vlastně odtéká z těch revitalizovaných sup povodní. Tyto výzkumy jednoznačně ukazují, že na těch odvodněních rašeliništích jednoznačně dochází velmi výraznému poklesu podzemní vody a také se zvyšuje PH a mnění se chemismus rašeliny i podzemní vody. Naopak u těch uvedených revitalizacích se opětovně hladiny podzemní vody zdvihá a postupně se upravují i chemické podmínky na rašeliništích. Tady ta lokalita je velmi zajímavá v tom, že vlastně původně zde bylo vrchoviště, ale protože to vrchoviště bylo velmi malé, tak vlastně nebylo schopné, jaksi ukufrovat a zvládnout ten velmi razantní zásah, to velmi razantní vysušení, odvodnění. A postatě se potom odvodnění jakoby smrsklo v takové jakoby malé, maličké torzo, které je ještě jakštakš hydrologicky stabilní a zbytek toho vřesoviště zarostlo lesem. Hlavním důvodem vlastně těch odvodňovacích zásahů na tomto místě bylo zvýšit produkci dřeva dřevní hmoty v těchto porostech, protože jak známo na těchto stanovištích rostou spíše nízké, zakrslé stromy rozvolněné porosty. Kdežto po odvodnění se ten růst stromů samozřejmě urychlil, ty stromy byly větší porosty, získaly větší zápoj, ale to samozřejmě sebou nese i velká rizika, protože ty porosty se staly rázem mnohem méně stabilními např. vůči bořivým větrům, ale i kůrovci. Máme i první výsledky právě po revitalizaci, která např. na této lokalitě byla provedena letos v červenci. A už i tyto výsledky ukazují, že vlastně hladina vody jde postupně nahoru, stoupá, stabilizuje se a další sledování nám vlastně ukáží, jak se budou měnit odtokové poměry a zda se ta revitalizační opaření příznivě projeví např. i na vegetaci.

Moderátor

Dosud bylo na území národního parku revitalizováno téměř 500hektarů mokřadů a rašelinišť revitalizována jsou vždy celá drobná povodí. Takže i narušené vazby v okolní krajině se obnovují.