Horským smrčinám nesvědčí zásahy lidí: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:34

Na tomto závěru se shodli účastníci nedávného mezinárodního workshopu na šumavské Kvildě

Vzácné horské smrčiny na Šumavě je třeba ponechat přirozenému vývoji bez zásahů člověka.

Podle vedoucího tiskového oddělení Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Davida Albrechta se na tom jednotně shodli odborníci z Čech i zahraničí na nedávném workshopu na šumavské Kvildě.

„Jedná se o jedinečný ekosystém, jehož výměra na Šumavě i sousedním Bavorském lese představuje největší souvislou plochu lesa tohoto typu ve střední Evropě,“ uvedl Albrecht.

Šumavské horské smrčiny představují přibližně 20 procent plochy českých horských smrkových porostů. Výměra smrčin Národního parku Šumava činí 16 820 hektarů. V sousedním Bavorském lese pak 5843 hektarů.

“Je normální ponechat přírodu přírodě, není to žádný experiment. V horských smrčinách jsou pro samovolný vývoj splněny předpoklady už v současné době,“ konstatoval ředitel správy šumavského národního parku František Krejčí.

Workshopu se zúčastnili zástupci ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, vědeckých institucí, obcí a obou správ národních parků.

“Les nejsou jenom stromy. Les zahrnuje rostliny, houby, živočichy a jejich prostředí a tvoří tak jeden funkční celek, lesní ekosystém. Každá složka tohoto ekosystému, každý živý organismus, má v lese svoje poslání. Chránit les v národním parku znamená chránit celý lesní ekosystém, vývoj a procesy, které v něm probíhají, i jeho biodiverzitu,“ řekl například Aleš Kučera ze správy parku.

Nezasahování proti kůrovci v postižených lesích podporují zcela zásadně bavorští ochranáři. „Kůrovec je klíčovým druhem pro druhovou rozmanitost biotopu,“ prohlásil Hans Jehl z Národního parku Bavorský les.

Ponechání lesů přirozenému vývoji ale dlouhodobě kritizují šumavské obce, kterým vadí způsob likvidace polomů po orkánu Kyrill a postoj ochránců v boji proti kůrovci. Už v polovině března proto šumavské obce společně zažalovaly u Městského soudu v Praze ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) pro nečinnost při řešení hrozby možné kůrovcové kalamity na Šumavě.

Po Kyrillu totiž správa šumavského národního parku nechala se souhlasem ministerstva ležet v takzvaných bezzásahových zónách zhruba 140 tisíc krychlových metrů dřeva.