Boj proti kůrovci v lesích NPŠ je účinný: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:34

Tisková zpráva navazující na tiskovou konferenci konanou dne 31.10. 2008 ve Vimperku

Správa NP a CHKO Šumava na základě odborných poznatků odhaduje, že kůrovec letos napadl zhruba 200 000 kubíků dřeva ponechaného z poloviny v bezzásahových územích a z poloviny v oblastech, kde lesnicky zasahujeme.

Náš integrovaný systém ochrany lesa se ukázal jako dobrý a funkční, protože z až 80% zabránil přeletu kůrovců do lesů II. zón. Letos napadl kůrovec v bezzásahových územích pouze 0,5% lesů z celkové rozlohy lesůNPŠ. Kůrovcové nebezpečí v zásahovém území NP účinně likvidujeme. Provádět nyní celkové detailní odborné hodnocení a rozbor pro letošní rok by bylo předčasné, a to hned z několika důvodů: dosud nejsou ukončeny asanační zásahy v zásahových lokalitách, v bezzásahových územích není dosud definitivně ukončeno sčítání kůrovcem letos napadených stromů, probíhá vyhodnocení provedených protikůrovcových opatření a sumarizace dat z prováděných výzkumů. Již nyní lze však provést alespoň průběžné provozní hodnocení vývoje kůrovcové situace na území NPŠ.

Nejprve je nutné se krátce zmínit o výchozí situaci z roku 2007. V lednu 2007 postihl území České republiky orkán Kyrill, který se nevyhnul ani lesům na území Národního parku Šumava. Důsledkem orkánu na Šumavě bylo velké množství vývratů a zlomů, z nichž však většina (cca 80%) byla rychle a účinně zpracována. V přírodně nejcennějších z postižených míst na koncepčně vybraných sedmi lokalitách NPŠ však polomová hmota vyklízena nebyla – byla v souladu s ochrannými podmínkami NP ponechána na místě bez zpracování v množství cca 200 000 m3. Část takto ponechané hmoty byla na jaře obsazena kůrovci. V průběhu letního období došlo v napadených kmenech k rozvoji podkorního hmyzu, který se následně přerojil do dosud neobsazené polomové hmoty. K napadení stojících stromů došlo pouze v několika málo případech na zatížených lokalitách. Lýkožrout smrkový následně přezimoval ve zhruba jedné třetině kmenů z celkového nezpracovaného množství, což bylo východiskem pro rok 2008 a rovněž z větší části pro naše projekty obranných opatření. „Obranná opatření uplatněná v boji s lýkožroutem smrkovým jsou na území mimo bezzásahových zón NPŠ realizována příkladným způsobem, včetně jejich odpovídajícího počtu,“ potvrdil ředitel odboru ochrany lesa České inspekce životního prostředí Vladimír Dolejský.

„Ujišťujeme všechny vlastníky okolních lesů, že jejich obavy z kůrovce jsou zbytečné,“ dodal tiskový mluvčí MŽP Jakub Kašpar.

Množství, druhy a umístění obranných protikůrovcových zařízení včetněnávrhu dalších opatření směřujících ke snížení tlaku kůrovce na lesní ekosystémy NPŠ v roce 2008 bylo konzultováno s předními českými i s některými zahraničními odborníky na ochranu lesa. Metodika provedení protikůrovcových opatření byla doporučena např. i Lesní ochrannou službou při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Praze. Na základě důsledně prováděných monitoringů, zpracovaného projektu a v neposlední řadě na pozadí aktuálního vývoje kůrovcové situace v jednotlivých lokalitách bylo v roce 2008 instalováno více než 35 000 kusů obranných zařízení. Z uvedeného množství je pak více než jedna třetina tvořena feromonovými lapači, kterých Správa NP a CHKO Šumava v současnosti provozuje téměř 20% z celkového republikového množství na území státních lesů. Lesy v NP Šumava přitom tvoří jen zhruba 2,5 % rozlohy českých lesů.

Z uvedeného vyplývá, že tlumení kůrovců a ochraně lesa je v NPŠ věnována maximální pozornost a odborná péče je směrována k tomu, aby generace kůrovců byly v co možná největší míře tlumeny.

I přes naši veškerou snahu v zásahové části lesů NP letos však k populačnímu nárůstu kůrovců v bezzásahovém území NPŠ dochází. Budou tedy větší nebo menší plochy porostů se soušemi v pásmu horských smrčin ostrůvkovitě přibývat. Je to však v logice věci, dané jednak klimatickým vývojem planety, jednak situací Šumavy v těchto nadmořských výškách a jednak aktuálním zdravotním stavem jednotlivých smrků a jejich porostů. Pro všechny hosty NP však platí: Šumava zůstává i nadále mořem zelených lesů. Přijeďte se přesvědčit sami. Nenechte se odradit účelově vybranými fotografiemi z jednotlivých lokalit s výskytem porostů se soušemi. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava