Přírodovědci v Senátu: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Přírodovědci v Senátu |Author=Jaroslav Drobník |Date=2008-09-02 |Source=Hospodářské noviny |Genre=internet |Respondent= }…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:35
Přírodovědci v Senátu | |
---|---|
Author | Jaroslav Drobník |
Date | 2008-09-02 |
Source | Hospodářské noviny |
Genre | internet |
Respondent |
Je potěšitelné, že v Senátu máme přírodovědecky natolik erudované znalce, že mohou radit, jak postupovat v NP Šumava. Jen z hlediska ekologicky–vyšetřovatelského se dopouštějí nespravedlivého obvinění.
Pachatelem nynějšího neutěšeného stavu, který rádi nazýváme kalamita, není ani vláda, ani správa NP, ani „ekologisté“, dokonce ani ten ošklivý brouček Ips typographus, ale naši předkové, kteří vysadili smrkovou monokulturu.
Žofínskému pralesu by se to stát nemohlo. Jenže znalci v Senátu sice řekli A (kácet), ale neřekli B: Jak vytvořit přirozený les v rovnováze s klimaticko–zeměpisnými podmínkami? Jak „vysázet“ různověký smíšený les s přirozenými patry? Jistě, ten vzniká jako klimaxové stadium přirozené sukcese.
Jenže to je nepřijatelné. Podle senátních odborníků my (např. Svaz turistů) chceme „krásnou krajinu s užitečnými (!) lesy, které tvoří bohatství společnosti, ne zpustlé, neprůchodné území s plochami v různých stadiích sukcese.“ Toť hlas odborníků.
Vytvořme na Šumavě velkou Stromovku s pohodlně průchodnými cestami a vhodně rozmístěnými restauracemi při zachování surovinové užitečnosti pro dřevařský průmysl. Vždyť Šumava je oficielně park stejně jako Stromovka.