V Modravských slatích obnovili poškozené rašeliniště: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:35

Modrava – Zhruba pětihektarové rašeliniště v oblasti Modravských slatí, které bylo v minulosti poškozeno hlubokými odvodňovacími rýhami, obnovili o prázdninách správci šumavského národního parku. Další čtyřhektarové rašeliniště na Modravsku chtějí revitalizovat na podzim.

„Mokřady a rašeliniště jsou jedním z největších bohatství Šumavy, správci parku je postupně obnovují od konce 90. let minulého století. V minulých letech jich revitalizovali víc než 500 hektarů,“ řekl mluvčí parku Radoval Holub.

Rašeliniště a mokřady jsou podle Ivy Bufkové ze správy parku přírodní unikáty s mnoha vzácnými druhy, důležitá je i jejich role ve vodním režimu krajiny. „Rašeliniště a další mokřady zadržují vodu. Tato jejich role bude čím dál významnější ne v období přívalových dešťů, ale zejména v horkých obdobích s nedostatkem srážek. Mokřady také významně ovlivňují místní klima, neboť díky výparu vody přispívají k ochlazování krajiny a podporují tak místní srážky v kratších cyklech,“ vysvětlila Bufková.

V minulosti se lidé snažili tato území využít pro zemědělství, lesnictví či těžbu rašeliny. Odvodňováním je ale poškodili. Například v letos obnovovaném rašeliništi Nad Rybárnou nedaleko Javoří Pily zůstaly po snahách o odvodnění až jeden a půl metru hluboké rýhy, silně narušena byla i okolní prameniště.

Pomáhají dobrovolníci Obnova území měla zvýšit hladinu podzemní vody, zabránit jejímu nadměrnému kolísání a zmírnit zrychlený odtok vody, popsala Bufková. Vyhloubené rýhy bylo proto třeba přehradit dřevěnými hrázemi, úseky mezi nimi ekologové částečně zasypali materiálem z břehů. Odtok vody z pramenišť se tak vrátil ze dna hluboké rýhy k povrchu. S pomocí dobrovolníků se budou rýhy v dalších měsících postupně zasypávat, dokud nezmizí. Podobně budou správci parku během září a října obnovovat i rašeliniště Schachtenfilz nedaleko státní hranice jižně od Javořího potoka.

Odborníci šumavské mokřady také zkoumají. Mimo jiné měří hladinu podzemní vody, množství vody odtékající z lokality a také chemismus vody a složení vegetace. „Protože tyto faktory prostředí byly zaznamenávány již několik let před revitalizací, bude možné v následujících letech vyhodnotit, nakolik byla provedená revitalizační opatření účinná,“ dodala Bufková.