Zelená opona …: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:35

V době společné Evropy máme na Šumavě novou zelenou oponu. A to říkám s

plnou odpovědností za tato slova

O tom, že budeme moct jako pěší turisté přecházet mezi Národním parkem Šumava a Národním parkem Bavorský les, sníme už od pádu železné opony.

Zatím se nám to ale nepoštěstilo. Jako příklad neochoty Správy NP a CHKO Šumava umožnit českým turistům průchod přes hranici do sousedního parku, o tom může mluvit stále uzavřený historický hraniční přechod Modrý sloup u Modravy. Existující cesta přitom jde od Březníku u Modravy Luzenským údolím a pak rovnou pod horu Luzný, jednu z magických hor Šumavy. Je to historická cesta zvaná Böhmerweg, známá a používaná už od středověku. Češi by po ní chtěli chodit, třeba by to byl průchod časově omezený kvůli tetřevovi. Protestují, píší petice do novin, telefonují na Správu parku.

Dokonce i ekologické Hnutí Duha už vyzvalo šumavské obce, správu národního parku a krajské politiky, aby se urychleně dohodli o nových hraničních přechodech, otevřeli tak divokou přírodu v srdci hor turistům a nehrotili jednání nereálnými požadavky. „Čeští turisté by tak mohli snadno navštívit smrkové pralesy v Bavorsku, kde už po několik desítek let ponechávají volnou ruku přírodě. Zdejší naučné stezky jsou pro návštěvníky hor velmi atraktivní,“ říká se v tiskovém prohlášení Duhy. Nic však nenasvědčuje tomu, že hranice mezi parky se v nejbližší době zprůchodní. Snad jednání na úrovni ministrů životního prostředí, plánované na 15.9., by mohlo trochu prolomit novou zelenou oponu.

Obce a politici o přechod Modrý sloup bojují už patnáct let. Bezvýsledně.

Správa NP a CHKO Šumava, která by měla otevření přechodu iniciovat a prosadit ho u ministerstva životního prostředí, se léta vymlouvá. Na tetřeva, na padající větve ze suchých stromů, na to, že není dokončena budova hájenky na Březníku, na zranitelný ekosystém, na dřevo ležící podél cest. Tyto výmluvy podle potřeby střídá. Vymlouvá se prakticky na všechno kromě počasí. A tak Modrý sloup zůstává dodnes zavřen navzdory slovům o „místu setkávání Čechů a Němců“ nebo „podané ruce přes hranice“ a „vzniku bilaterálního, společného parku“.

Letos Správa NP a CHKO Šumava vymyslela, že na Modrý sloup budou návštěvníci smět chodit oklikou přes úpatí hory Špičník. Tedy právě přes to místo, které bývalý ředitel Správy Alois Pavlíčko před třemi lety vyhlásil svatým místem populace tetřeva. A tak se mnoho lidí ptalo: To si z nás Správa NP a CHKO Šumava dělá dobrý den, když nás chce pustit tam, kde podle vědeckých výzkumů má být nejvíc chráněných ptáků? Jak máme takovou ochranu přírody brát vážně?

Současný ředitel Správy NP a CHKO Šumava František Krejčí spolu s bavorskými kolegy z Národního parku Bavorský les vymyslel, že Modrý sloup ano, ale jedině, pokud bude kolem vytvořeno 13 800 ha velké málo prostupné území, tzv. Divoké srdce Evropy. Také se mu říká Území domova zvířat.

Tohle území mělo být vyhlášeno už na jaře 2008 místo tzv. klidových území, které v NP Šumava dosud existují. Na Divoké srdce ale řekly obce Národního parku Šumava ne. Divokému srdci se totiž začalo přezdívat „drátěné srdce Evropy“. Byla tu důvodná obava, že toto obrovské území přispěje k novému „zadrátování“ příhraniční oblasti. Šumavské obce požadují, aby se nejdříve dořešila problematika přechodů (je jich celkem pět, tj. jeden na každých deset km státní hranice) a teprve potom, aby se vyhlašovalo toto Divoké srdce Evropy.

Navzdory požadavkům na sjednocování česko-bavorského pohraničí, navzdory proslovům politiků a přeshraniční podané ruce zůstává Národní park Bavorský les od Národního parku Šumava téměř vodotěsně odříznut. Není kudy projít z jednoho do druhého. O tom, že by si český návštěvník prohlédl bavorskou stranu a seznámil se s tím, jak vypadá les třicet let po kalamitě bez dotyku lidské ruky, o tom si může nechat jen zdát. Regionální politici, hejtmani, zemští radové a dokonce i premiéři ČR a Bavorska dobře vědí, že na Šumavě je mezi oběma „srůstajícími“ parky hranice neprodyšně zavřená a obehnaná nově instalovanými tabulkami „Zvláště chráněná část přírody. Vstup zakázán!“ Vědí to, scházejí se, někdy pořádají i demonstrace. Marně. Správa NP a CHKO Šumava si stojí na svém.