Boubín: Nejslavnější český prales: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:35

Trouchnivějící větve padlých velikánů, porostlé mechem, stromy stojící na chůdových kořenech nebo prapodivně zkroucené kmeny. Trvalé šero pod propletenými staletými korunami. To všechno je Boubín.

Nejslavnější český prales na svazích čtvrté nejvyšší hory české části Šumavy oslaví letos hned dvě kulatá výročí. Rezervace tu byla poprvé zřízena už před 150 lety, v roce 1858, a o sto let později vznikla státní přírodní rezervace Boubínský prales. Ta se rozkládá na ploše magických 666 hektarů.

Můžete se tu projít po naučné stezce s osmi zastávkami, do samotného srdce pralesa však uvidíte jen přes plot. Na jedné ze zastávek je k vidění i to, co zbylo z kdysi nejslavnějšího boubínského stromu, přezdívaného Král smrků. Tyčil se do výšky 57 metrů a dožil se úctyhodných 440 let. Osudnou se mu stala hniloba, houby, přílišný rozvoj turismu a také nepřízeň počasí. Kdysi k němu vedla stezka, po které prošlo i 100 000 návštěvníků ročně. Jenže smrky mají mělce uložený kořenový systém a nohy turistů jej neustálým sešlapáváním značně poškodily. Král smrků ztrácel stabilitu, uschl a nakonec za velké vichřice padl – stalo se tak 4. prosince roku 1970. Právě smutný osud Krále smrků přispěl k uzavření nejcennější části rezervace pro veřejnost. I díky tomu uvidíte v Boubínském pralese dodnes stromy staré tři sta nebo čtyři sta roků. Rostou tu především smrky a buky, asi desetinu porostu tvoří jedle a našli byste tu i javor klen nebo jilm horský.

Boubínský prales se rozprostírá v nadmořské výšce kolem 1000 metrů, můžete se však na něj přesto podívat pěkně svrchu – na vrcholu Boubína stojí od roku 2005 nová rozhledna, vysoká 21 metrů, jejíž budování bylo provázeno značnými emocemi. Dodnes má mnoho zarytých odpůrců.

K těm by jistě patřil i zdejší čaroděj Žídek, který prý měl na Boubíně kdysi sídlo, kdyby už dávno nebyl po smrti. Jeho duch, toulající se prý neklidně a s velkým hřmotem boubínskými lesy, odhodlané stavebníky nezastavil. Zřejmě se jim nezjevili ani místní Kerberos či pes baskervillský – trojhlavý pes, který v nitru Boubína hlídá ukryté poklady, a jeho příbuzný, vybavený sice jen jednou hlavou, ale zato žhnoucím jazykem a ohnivýma očima, jejichž jediný pohled by vás proměnil v kámen. To byste však museli najít vchod do podzemní chodby, která prý vede z Boubína k sousednímu vrchu Bobíku; právě tam je ohnivý pes doma. A jak se do hájemství starých stromů a strašidelných psů dostat? Nejlepší je to prý z Kubovy Huti, kde mají nejvýše položenou železniční stanici u nás. Výlet na magický Boubín je zkrátka samý unikát.

Prameny:

Martin Stejskal: Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.

Petr David – Vladimír Soukup: Za strašidly do lesů a skal. Praha 2006.

Wikipedia – heslo Král smrků