Ani Jezerní hora nezůstala uchráněna před „upírem“: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:35

Nad likvidací asi 1000 kubíků uschlých stromů v přírodní rezervaci se střetávají dva názorové tábory

Kůrovec přidělává starosti ochráncům šumavské přírody nejen v lesních správách Modrava a Stožec postižených kalamitou. V současné době probíhá diskuse mezi zastánci přísně ochranářských zájmů a zastánci ekonomičtějších pohledů na řešení jeho výskytu a likvidace i na Jezerní hoře.

Tato, po dlouhá léta odolávající výjimečně cenná přírodní lokalita nad Černým a Čertovým jezerem na Železnorudsku nebyla v letošním roce uchráněna masívního rozšíření nebezpečného brouka. Je to překvapující, protože vlhko a chladné počasí by podle ochránců přírody neměly být pro lýkožrouta příznivým klimatem. Od jara však pozorují jeho rozšiřování podél státní hranice v celé přírodní rezervaci Královský hvozd, kam patří i Jezerní hora. Napaden není zatím genofond lesa, až 240 let staré původní smrky ve vrcholových partiích, ale jsou postiženy zejména stromy středního věku, staré 150 až 180 roků. Přesto je jeho prudké rozšíření asi na 1000 kubíků stromů podezřelé, neboť v minulosti se zde lýkožrout choval normálně, napadal padlé stromy a nejbližší okolí, ale nerozšiřoval se.

Ke zhodnocení situace a výběru nejlepšího řešení svolal tento týden jednání i přednosta Okresního úřadu v Klatovech Mgr. Ivan Petrů. Jak informoval náš deník Mgr. Pavel Hubený, vedoucí útvaru CHKO Šumava, názor ochranářů se v tomto případě ukázal téměř shodný s názorem odborníků z podniku Lesy České republiky. Napadené stromy jsou mechanicky zbavovány kůry, která je na místě pálena, a stromy jsou ponechávány na místě.

„Protože se jedná o přírodní rezervaci a v této výšce 1300 metrů nad mořem je dost problematická reprodukce lesa, jsme přesvědčeni, že je nutné nechat odkorněné kmeny na místě rozpadat,“ říká P. Hubený ke způsobu likvidace. „Strmé stěny, malá vrstva humozní půdy a extrémní klimatické podmínky nedávají mnoho šancí mladým stromkům z přirozeného náletu. Shodli jsme se proto na názoru, že je nutná umělá výsadba, ale chráněná přírodními překážkami. Za padlými kmeny, až dvacet let pomalu tlejícími stromy, je podle nás ideální mikroklima a zdroj živin pro výsadbu a udržení nového lesa,“ vysvětluje názory ochranářů P. Hubený.

Problémem však zůstává ekonomické hledisko těžby na Jezerní hoře. Lesáky těžba a loupání napadených stromů cosi stála, a tak přece jen by chtěli část z poražených kmenů dostat na pily. Otázka zatím je, kolik procent a za jakých podmínek. „My ochránci bychom byli spíš pro to, aby tam zůstal každý strom, protože v těchto polohách je každá překážka, každý padlý strom pro život dalších důležitý,“ říká P. Hubený a dodává: „Ani stahování dřeva v tak významné přírodní lokalitě se neobejde bez poškozování jedinečných chráněných společenství rostlin a živočichů.“

K definitivnímu rozhodnutí sporu, zda dřevo z Jezerní hory stahovat, či ponechat na místě, nebo dohodě na jen částečném odklizení dojde zřejmě až na jaře, až sejde sníh a bude možné zjistit, jak zimu přečkal kůrovec, tento „malý stromový upír„, který se tak neblaze podepisuje na lesích Šumavy.