Má ministr Benda ekonomický zájem na monopolizaci činnosti a služeb na území Národního parku Šumava?: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Má ministr Benda ekonomický zájem na monopolizaci činnosti a služeb na území Národního parku Šumava? |Author=re |Date=1…“) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:36
Má ministr Benda ekonomický zájem na monopolizaci činnosti a služeb na území Národního parku Šumava? | |
---|---|
Author | re |
Date | 1993-09-25 |
Source | Klatovský deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Každé hrábě hrabou k sobě, a to v každé době!
Nikoliv náhoda, ale střet zájmů a nahrávání si do vlastní kapsy je důsledkem toho, že se na nás obrátili představitelé Regionálního sdružení Šumava se sídlem ve Kvildě. Tato skutečnost totiž nastala v řadách pracovníků Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, jež sídlí ve Vimperku. Co tomu předcházelo?
Před časem se údajně náhodné setkal pan J. Tetzeli, zástupce firmy Nord a ministr životního prostředí Václav Benda v Kašperských Horách.
Na všech úrovních bylo toto setkání prezentované jako „skutečně“ náhodné. Starostové obcí jsou však odlišného názoru. Podle jejich úsudku bylo toto setkání předem dohodnuté a ministr Benda zde byl zřejmě velmi „objektivně“ seznámen s možnostmi firmy Nord.
Tato firma se totiž zabývá j prodejem a distribucí zboží.
Ať už je hodnocena svými zákazníky jakkoliv kladné či záporně, zřejmě si chce svou aktivitou zabezpečit všechny činnosti na úrovni národního parku, a to jak servis pro park, tak i pro obce. Přímo se tu angažují pracovníci v současnosti zaměstnaní ve správě parku, neboť podle našich zdrojů ing. František Krejčí, který zde jmenovitě figuruje, je příbuzensky svázán s panem Tetzelim.
Tento střet zájmů je pro obce a jejich starosty naprosto nepřijatelný. Správní rada Regionálního sdružení Šumava dala tedy na základě svého usnesení 14. září 1993 v Horské Kvildě řediteli Správy NP Šumava podnět k odvolání vedoucího útvaru NP pana Františka Krejčího.
Jsou přesvědčeni, že v případě pana Krejčího nastala faktická situace konfliktu zájmů mezi zaměstnáním státního úředníka a zájmem soukromé firmy, patřící jeho rodinnému příslušníku. Dokladem je vypracovaná studie firmy Nord, jež jako řešení vede k naplnění privatizačního projektu o Národním parku Šumava a Parkservis, s nabídkou smlouvy k zajištění monopolního servisu prakticky jakékoliv činnosti na území NPŠ – Parkservis Šumava s.r.o.
Celá problematika vede k vyostření vztahů mezi obcemi a NP Šumava. Státní úředník pravděpodobně neměl vyvíjet se svou rodinou takové podnikatelské aktivity, které úzce souvisí s jeho zaměstnáním.
Na základě těchto skutečností žádá Regionální i sdružení Šumava v rámci dosavadní spolupráce s obcemi stanovisko ředitele Správy NP Šumava ing. Jiřího Kece.
V době naší uzávěrky nám byla doručena odpověď ing. Jiřího Kece:
„S pracovníkem správy ing. Krejčím je celá záležitost projednávána, vyvodil jsem následná opatření.
Na dobu vyřešení celé záležitosti byl odvolán z funkce zástupce ředitele NP. V rámci organizačních změn je vyloučena možnost ovlivnění z výkonu funkce státní správy.
Útvar NP po převzetí hospodaření v lesích nevykonává státní správu. V současné době je celá záležitost v šetření.
O celkovém výsledku budu v rámci dosavadní spolupráce správní radu Regionálního sdružení Šumava informovat.“
Ekonomický zájem plynoucí z přírodních podmínek Národního parku Šumava je zřejmě nejvíce přitažlivý především pro úředníky státní správy, neboť jsou u zdroje informací nejblíže. A to jakkoliv se ohrazují, že už „státní správa“ nejsou.
Zřejmě jadrné české přísloví „každé hrábě hrabou k sobě“ můžeme doplnit o novou část, a to „v každé době„!
Kdo jiný by měl mít příjem z přírodních podmínek ve kterých žijí, než lidé žijící v tamních obcích.
Tam, kde léta bylo zemědělství, které v současné době nejlépe neprosperuje, nezbývá nic jiného, než podnikat ve službách a využít turistického zájmu a přitažlivosti přírodních podmínek.