Národní park Šumava; Po deseti letech se v jeho hvozdech opět rozhořel boj o nejcennější území: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 9. 2015, 05:36

ČT 1

Autor

Národní park Šumava. Po deseti letech se v jeho hvozdech opět rozhořel boj o nejcennější území. Na půdě jihočeského krajského úřadu vznikla totiž petice s názvem Zachraňte Šumavu. Ta sdružuje kritiky probíhajících přírodních procesů v národním parku a prosazuje zásahy proti kůrovci i v bezzásahových zónách. Ikonou této snahy se stal bývalý premiér Miloš Zeman. 5. září, tedy ještě před zrušenými volbami uspořádal okázalou vycházku na Plešné jezero. Ptali jsme se, zda na svých cestách po Šumavě vidí jen zničenou přírodu.

Ing. Miloš Zeman:

Já jsem především byl kritizován za přelet vrtulníkem pod heslem, že z vrtulníku se toho mnoho nevidí. Samozřejmě že to není pravda. Z vrtulníku vidíte hodně. Ale přijal jsem argument, že bych se kromě toho měl projít Šumavským národním parkem i pěšky a že bych si měl zejména všimnout zmlazování lesa. Nuže dobrá, já jsem si všimnul nejenom zmlazování lesa, ale všimnul jsem si i holosečí a dalších věcí při své asi tříhodinové cestě na Plešné jezero. A toto jezero samo, pane redaktore, bylo ještě před dvěma roky obklopeno krásným zeleným lesem. Dneska, když se tam podíváte, jsou tam samé uschlé, rezavé smrky. Takže, řekl bych vám, že můj dojem je po dnešní cestě ještě horší než z toho vrtulníku, protože jsem viděl to, co jsem z toho vrtulníku opravdu neviděl.

Autor

Vědečtí pracovníci příslušných oborů mluví jinak.

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Jihočeská univerzita v ČB:

Já si myslím, že to je spor neexistující, že to je spor předvolební, volební a politický. Kdyby nechali Šumavu Šumavou a dali přírodě čas, aby mohla Šumavu obnovit, tak by bylo všechno v pořádku. Dnešní procházka jasně ukázala, že lesníci, přírodovědci i odborníci, kteří lesu rozumí, jsou zajedno v názoru, že obnova Šumavy je možná.

Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze:

Dle mého názoru je ten současný spor vyvolaný tím, že máme krátce před volbami a někteří politici chtějí Šumavu využít k tomu, aby se zviditelnili na veřejnosti. To, si myslím, je hlavní podstatou tohoto sporu, protože většina těch odborných problémů je vyřešená.

Ing. Miloš Zeman:

Nechci o tom dlouze mluvit, ale ten základní problém je tento. Když proti kůrovci nezasáhnete v raném stadiu, když se naivní dívky budou přivazovat ke stromům, takže ty tři stromy se možná dočasně zachrání, ale tisíc dalších stromů bude zničeno kůrovcem, tak pak už následuje skutečná kalamita a žádné zmlazování to nezachrání. Protože dobrý les má být vícegenerační. Jako v rodině máte mít dědečka, babičku, tatínka, maminku a děti. Zmlazování znamená, že tam necháte pouze děti. Ty mladé stromky, které tam většinou vyrostly dávno předtím, než jejich starší bratry napadl kůrovec. No a díky tomu ten les budoucí za padesát, šedesát let, pokud se toho dožijeme, nebude vícegenerační a nebude tak krásný, jak krásná byla minulá Šumava.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra MŽP:

Není to pravda. Ten proces je poměrně komplikovaný a v těch plochách, kde jsou původní smrčiny, dochází při té fázi rozpadu k velmi unikátnímu jevu, že na části těch proschlých porostů nebo opticky mrtvých pro běžné návštěvníky je velmi husté zmlazení, na části je zmlazení řidší a na části prostě to zmlazení není. A to je první předpoklad, který zakládá to, že tam nevznikne stejnověký les, protože to dorovnávání bude probíhat v průběhu desítek let a výsledek bude to, že zde vznikne mozaika strukturovaně daleko bohatší, než jsou současné smrkové lesy, která do budoucna bude předpokladem větší stability, ať bude klimatická změna výraznější, nebo ne.

Ing. Miloš Zeman:

Já jsem měl s sebou také vědce, včetně profesorů. Měl jsem s sebou dva ministry životního prostředí, pana Bendu a pana Kunžvarta, z protilehlých politických stran, ale v tomto názoru se naprosto shodují. Vážím si i celkem asi tří set lidí, kteří nás na ten vrch na Plešné jezero doprovázeli. Z těch 300 lidí, bych si troufal odhadnout, že zhruba 280 bylo toho názoru, včetně starostů šumavských obcí, že se na Šumavě stal zločin.

Anketa, turisté NP Šumava:

My sem jezdíme každej rok s manželkou, máme Šumavu strašně rádi. A jestli někdo říká, že je Šumava zničená, tak to teda není pravda. Šumava je krásná. Turistů je tady čím dál víc. Ne míň a obzvlášť tady v tomto prostoru. Ti lidi jsou strašně zvědaví na to, jak to tady vypadá.

Anketa, turisté NP Šumava:

Je to strašný, ale na druhou stranu je vidět, že teda ta příroda má úžasnou schopnost regenerace. Takže věřím tomu, že za 15–20 let to zase bude zalesněný.

Anketa, turisté NP Šumava:

Vnímám to tak, že příroda si s tím poradí sama. A jsem rád, že se obnovuje ta krajina.

Ing. Miloš Zeman:

Podívejte se, proti vedení Šumavského národního parku se objektivně, a to se málokomu podaří, postavila místní samospráva. Já jsem tady mluvil téměř se všemi starosty a zastupiteli. Postavila se krajská samospráva. Nejenom Jihočeský, ale i Západočeský kraj. Postavilo se centrální vedení státu, včetně prezidenta, včetně politických stran. Takže myslím si, že se málokdy komu podaří, aby měl proti sobě díky své činnosti tolik protivníků, jako má současné vedení Šumavského národního parku.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Pan Zeman říká, že všichni politikové a všechny místní obce jsou proti národnímu parku. Průzkum veřejného mínění v Jihočeském kraji v loňském roce však ukázal, že tomu tak úplně není. Že veřejnost národní park plně podporuje. Tam byla ta preference téměř devadesátiprocentní, tuším. A většina lidí i souhlasí s tím, že se část národního parku v těch jádrových oblastech ponechá přírodě, i s tím, že se tam přemnoží kůrovec, jak se po tisíciletí stávalo, že se to území obnoví prostřednictvím kůrovce a následné obnovy, jako to chodilo dříve.

Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava:

Já musím říct, že naši oponenti jsou samozřejmě v menšině, ale jsou daleko lépe slyšet než naší přívrženci. A to platí jak o politicích, tak o místních lidech, tak i o příznivcích z celé České republiky. Osobně jsem ani nezažil, že bych někde nebyl vyslyšen při našich jednáních s obcemi a kraji. Naopak si myslím, že my se snažíme vést odborně a věcně správný dialog jak na úrovni obcí, tak na úrovni krajů. A občas se snaží na tomto dialogu někdo parazitovat.

RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ:

Ve střední Evropě panuje taková představa, že les se musí pěstovat. Protože máme jako Středoevropané zakódovaný stoletý smrkový les, který je ale umělým výtvorem lesnictví posledních dvou století. To, že přirozený les je částečně mrtvý, že se v něm vyskytují staré mrtvé stromy, že v něm je padlé dřevo, že tam je zmlazení, kterým se nedá projít, se dnešnímu člověku středoevropskému příčí. Já si myslím, že to je jeden z těch problémů, proč Národní park Šumava má takových iracionálních nepřátel. Protože český člověk na to prostě není zvyklý. Nic jiného v tom není. Je potřeba to vysvětlovat a vysvětlovat, že les roste i bez lesníků, protože tady byl, než sem člověk přišel. A že bude i po lesnících. A že to, že ponecháme část Národního parku Šumava – asi jednu třetinu – samovolnému vývoji, není žádný zločin, žádná ekonomická ztráta, protože si pořídíme konečně kus lesa, který se sám ze sebe spontánně vyvíjí.

Autor

Obrovský experiment. Tak oponenti národního parku účelově označují zóny vyčleněné z dosahu motorové pily. Vnucují veřejnosti pocit, že se v národním parku hazarduje s životem lesa a neodpovědně zkouší, jak příroda dopadne bez pomoci člověka. Zamlčují ovšem, že bezzásahovost v nejcennějších zónách je smyslem národních parků celého světa s cílem tato nejcennější území stále rozšiřovat. To už s pomocí člověka i motorové pily.

RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ:

Les se léčit nemusí, protože les tady byl, jak už jsem říkal před lesníky a bude tady i po lesnících. To, že dneska většina středoevropských lesů je přeměněna ve smrkové monokultury, které jsou ideální pro kůrovcové žíry, aby ty kreace vznikaly, to je technická záležitost a je to výsledek lesnictví za posledních dvě stě let.

Autor

Dá se tedy říci, že za posledních dvě stě let přivedli lesníci svým hospodařením tu přírodu téměř k bankrotu?

RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ:

No to úplně ne, ale směřovali ji pouze na jednu cestu, na to hospodaření, aby z toho lesa dostali zejména technický výnos, zejména peníze. Přizpůsobili les absolutně byznysu.

Autor

Pro tradiční filozofii zisku na úkor přírody lze využít jakýkoli argument.

Ing. Tomáš Jirsa, senátor (ODS):

Současná správa národního parku prvně zahájila ten experiment s bezzásahovostí a nyní jde k naprostému kácení v druhých zónách. Na Šumavě se v současné době kácí nejvíc za posledních deset let. Myslím si, že správa to nedělá dobře.

doc. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Jihočeská univerzita v ČB:

Pochopitelně je to předmětem kritiky, protože tím, že přišel Kyrill, tak jsou ty velké kůrovcové plochy, ze kterých vylétává brouk. My jsme nikdy nezpochybňovali, že je potřeba v těch druhých zónách to tlumit. Podle informací, které park dával na poslední radě parku na jaře, tak v loňském roce měli asi osmdesátiprocentní záchyt kůrovce v porovnání s průměrem Lesů ČR, který je kolem 50 %.

Ing. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava:

Můžu říct, že jsme dostali dopis od Federace národních přírodních parků Evropy, že jsme byli vybráni a certifikováni jako přeshraniční národní park s Národním parkem Bavorský les a obdrželi jsme určitý audit z toho Europarku, kdy bylo auditováno, jestli máme společné nebo podobné managementy v obou národních parcích. Tímto auditem jsme prošli pozitivně, proto si příští týden jedeme převzít tento certifikát do Švédska na konferenci Europarku. Tento certifikát potvrzuje to, že jsme po dvou letech naší práce dostali Národní park Šumava zpátky na výsluní evropských národních parků.

Autor

Vy jste proti?

Ing. Tomáš Jirsa, senátor (ODS):

Já se řídím českými zákony a Šumava byla vyhlášena usnesením vlády jako národní park z nějakých důvodů. Bohužel tahle správa kácí na Šumavě několikanásobně víc než Žlábek a predikce je, že v těch druhých zónách, v těch pufračních zónách bude muset být vytvořeno několik tisíc hektarů holin a možná ty těžbu půjdou do milionu kubíků dřeva. To je daň za bezzásahovost a mně přijde, že to je daň velká.

RNDr. František Pelc, náměstek ministra MŽP:

V bezzásahovém území, které pokrývá zhruba 30 % plochy národního parku a které je pokryto stanovišti přirozených smrčin, ať už jsou kulturnějšího nebo přirozeného charakteru, jsme dospěli k názoru, že nejlepší způsob je nezasahovat, případně používat určité houbové patogeny k eliminaci kůrovce. Ve zbytku národního parku, to jsou zhruba ty dvě třetiny, provádíme aktivní zasahování, přípravu těch porostů na pestřejší porosty, které by měly být ekologicky stabilní. To je základní koncept a ten chceme držet. Není možné každé 2–4 roky tento koncept měnit. Kdo ho chce měnit, nechápe, že les potřebuje dlouhodobou strategii obhospodařování. Včera skončila celoevropská konference o ochraně biodiverzity, kde se sešlo přes 1200 předních evropských vědců, kteří se zabývají problematikou ochrany životního prostředí a biodiverzity a oni ten náš přístup plně stvrdili a naopak varovali před tím, aby se v nejcennějších částech národního parku zasahovalo, protože by to znamenalo ohrožení biodiverzity.

Ing. Miloš Zeman:

Mně jeden rakouský expert právě dnes a pan exministr Benda to potvrdil, sdělil, že jak Bavorsko, tak Rakousko se rozhodly zastavit tento neodpovědný experiment, to znamená nezasahování do takzvaných bezzásahových zón. A já se domnívám, že z tohoto hlediska platí, že když nějaký experiment vede ke zničení krásného lesa, tak je ho zapotřebí zastavit, a ne si hojit vlastní prestiž tím, že budu sebe i druhé přesvědčovat, že tomu tak není.

PhDr. Vladimír Just, publicista:

Tak tenhle názor, že Bavoři přešli na strategii kácení, je naprostý nesmysl, je to účelově šířená lež a panu Zemanovi to bylo na místě několikrát zopakováno. Já jsem pana Zbytka i pana Zemana pozval přes Modrý sloup, možná půjdu s nimi, nevím, ať vidí, jak bude vypadat Šumava za třicet let, protože tam už začali před třiceti lety zhruba a tam se nemění nic. To je účelová lež a není to pravda. Ale zmlazení je i u nás, například celý ten hřeben na Modravsku je bezzásahový už řadu let. Plešné jezero je příklad zmlazení také, taky jsme v něm byli a pan Zeman to tam na místě viděl, ale samozřejmě, že z dálky, než si to projde dovnitř, to vypadá velmi špatně a uschle. Vypadá to zhruba tak, jako u Prášilského jezera v roce 1997. Ta situace tam nejprve vypadala velmi bezútěšně, zvláště z dálky. Když se přírodě dala šance, tak po několika málo letech to zmlazení je tam evidentní a dnes situace vypadá takto. Je zcela evidentní a nemám jediný důvod nevěřit tomu, že by u Plešného jezera ta situace nebyla velmi obdobná. Kdekoliv na Šumavě v těchto nadmořských výškách dáme přírodě pokoj, ona je opravdu chytřejší, než jsme my.

MVDr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

My jsme dělali anketu mezi turisty loni přímo u Plešného jezera a ty výsledky ukázaly, že lidé, kteří do parku chodí jako návštěvníci, tak tento management také podporují. Je pravda, že části z nich se pohled na suché stromy nelíbí, ale otázka na to, zda by doporučili v těchto oblastech kácet, tak to vyznívá tak, že spíše ne. A otázka na to, zda by do takových oblastí, kde jsou suché stromy, šli, nebo nešli, tak pouze asi tři procenta návštěvníků ty suché stromy odradí, aby do toho parku nešli. A při otázce, zda je odradí stejným způsobem pohled na holiny, tak sedmnáct procent návštěvníků povědělo, že do těch míst, kde jsou holiny chodit nechtějí.

Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc., senátor (ČSSD):

Já jsem jeden z těch, kdo ještě před několika málo měsíci hřímal, Zastavte obludný experiment ve vztahu k bezzásahovosti na Šumavě. Za tu dobu jsem mluvil s mnohými lidmi, navštívil mnoho míst, prošel a projezdil podstatnou část Šumavy a musím přiznat to, že věřím současnému vedení parku na současnému vedení ministerstva životního prostředí, že ví, co dělají, a že to myslí dobře.

Autor

Co vás přesvědčilo?

Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc., senátor (ČSSD):

Viděl jsem místa, o kterých se hovoří, jak jsou katastrofální. A já když přišel na to místo samé, tak jsem viděl samozřejmě, že je tam nějaká zkáza, je tam nějaká smrt, ale vedle toho je spousta nového života, a to je to podstatné.